Tomáš Prokůpek + Artuš Scheiner – Marta Voleská: Kulihrášek

Page 1

Doporučená cena 999 Kč

KULI H R ÁŠEK

Tomáš Prokůpek — Artuš Scheiner — Marta Voleská

Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců

9 78 8 074

70 3751

Obrázkové knížky o Kulihráškovi patřily mezi válkami k nejoblíbenější četbě československých školáků. Doboví pedagogové oceňovali verše Marty Voleské (1905–1985), hlavní kouzlo knížek ale spočívalo v kresbách Artuše Scheinera (1863–1938), jehož tvorba s kořeny v secesní estetice se na čas stala synonymem pro ideální výtvarný doprovod pohádkového žánru. Tato publikace přináší vůbec první důkladnou studii o Scheinerově životě a díle a současně jako reprint kompletní soubor všech Kulihráškových příběhů.



Akropolis, Praha 2021

KULIHRÁŠEK Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců

Tomáš Prokůpek — A�tuš Scheiner — Ma�ta Voleská

Kulihrášek.indd 1

05.11.2021 8:06:41


Kulihrášek.indd 2

05.11.2021 8:06:41


Kulihrášek.indd 3 05.11.2021 8:06:42

Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců

Tomáš Prokůpek — A�tuš Scheiner — Ma�ta Voleská


KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Prokůpek, Tomáš, 1975– Kulihrášek : kompletní příhody a příběh jeho tvůrců / Tomáš Prokůpek, Artuš Scheiner, Marta Voleská. – Vydání první. – Praha : Akropolis, 2021 Anglické a francouzské resumé Obsahuje bibliografii a rejstřík ISBN 978-80-7470-375-1 (vázáno) * 741.52 * 741.52.071.1 * 82-93 * (437.3) * (048.8) * (0:82-9) * 741.52(0:82-32) – Scheiner, Artuš, 1863–1938 – Voleská, Marta, 1905–1985 – Kulihrášek (fiktivní postava) – komiks – Česko – 20. století – komiksoví tvůrci – Česko – 20. století – literatura pro děti a mládež – Česko – 20. století – studie – texty – komiksy 741.52 – Komiksy. Komiksové adaptace [21] 82-93 – Literatura pro děti a mládež (o ní) [11]

Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. Lektorovali: Mgr. Ing. Marcela Rusinko, Ph.D. doc. PhDr. Peter Karpinský, PhD. © Tomáš Prokůpek, 2021 © Marta Voleská – dědicové, 2021 © Jiří Žáček, 2021 © Graphic & Cover Design Michal Smejkal, Ondřej Lím (Studio Symbiont), 2021 © Filip Tomáš – Akropolis, 2021 ISBN 978-80-7470-375-1

Kulihrášek.indd 4

05.11.2021 8:06:42


OBSAH

Kulihrášek.indd 5

05.11.2021 8:06:42


9

12 44 58 64

80 92 104 116 128 140 152 164 176 188 200 212 224 236 248 260

Kulihrášek.indd 6

Slovo úvodem Studie Paralelní životy Artuše Scheinera Kulihrášek, ideální přítel každého československého dítěte Literární tvorba Marty Voleské-Ryšánkové Hledání Scheinerova a Kulihráškova místa v české kultuře Faksimile I. Trpaslíček Kulihrášek mezi zviřátky II. Kulihráškova abeceda III. Kulihráškův výlet IV. Kulihrášek tulák V. Kulihrášek sportovec VI. Kulihrášek u moře VII. Kulihrášek u severní točny VIII. Kulihrášek trosečník IX. Kulihrášek a všesokolský slet X. Kulihrášek v hlubinách mořských XI. Kulihrášek mezi hračkami XII. Kulihrášek na řemesle XIII. Kulihrášek u čaroděje XIV. Kulihrášek s Majdalenkou a kouzlo zlaté jahody XV. Divík z lesů XVI. Sláva děti, vojáci jsou tady!

05.11.2021 8:06:42


Kulihrášek.indd 7

276 278 282 301 302 303 304 305 307

Bonusy Václav František Suk: Interview s Mistrem Artušem Scheinerem Marta Voleská-Ryšánková: Jak pracuji s Mistrem Scheinerem Z dokumentů o spolupráci Artuše Scheinera a Marty Voleské Dobová dětská reflexe K veršovanému doprovodu série o Kulihráškovi Marta Voleská: Kulihrášek mezi zviřátky (druhá verze) Jiří Žáček: Trpaslíček Kulihrášek mezi zvířátky Jiří Žáček: Kulihráškova abeceda Soupis společných publikací Artuše Scheinera a Marty Voleské

308 311 315 318 320 322

Literatura Zdroje vyobrazení Jmenný rejstřík Résumé Summary Poděkování

05.11.2021 8:06:42


Kulihrášek.indd 8

05.11.2021 8:06:42


SLOVO ÚVODEM

Během práce na této monografii jsem si v Moravské zemské knihovně půjčoval několik Scheinerových publikací. Paní knihovnice, jindy působící spíše přísně a pohrouženě do své práce, se při načítání čárových kódů náhle rozzářila: „To je přece Kulihrášek! Toho jsem měla doma po mamince a uměla z něj celé dlouhé pasáže z paměti!“ S podobnými reakcemi na Kulihráška i na další Scheinerovy výtvory jsem se při přípravě této knihy setkával opakovaně. I díky nim jsem postupně nabyl dojmu, že dílo Artuše Scheinera má svým způsobem blízko k ponorné řece. Dnes jsou úplně na povrchu vidět jen některé drobné praménky, ale kdesi v hlubinách naší sdílené kulturní paměti stále zurčí mocný proud pohádkové imaginace tohoto umělce. Tvorbou Artuše Scheinera se doposud nikdo opravdu důkladně nezabýval a scheinerovské studie, které vznikly po roce 1989, by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky. Kromě krátkého rozsahu je přitom spojuje opakující se údiv nad skutečností, že se tento pozoruhodný výtvarník ještě stále nedočkal vlastní monografie nebo důkladné retrospektivní výstavy. Ani publikace, již držíte v rukou, onou chybějící monografií tak úplně není, protože se přednostně soustřeďuje na konkrétní výsek Scheinerovy tvorby. Přesto má ambici nabídnout první skutečně zevrubnou sondu do velmi rozsáhlého a často překvapivě různorodého výtvarníkova díla. Z praktických důvodů je tato kniha rozdělena do několika bloků. Úvodní, primárně textová část se skládá ze čtyř kapitol. Paralelní životy Artuše Scheinera shrnují výtvarníkovy osudy a dílo, Kulihrášek, ideální přítel každého československého dítěte v detailu přibližuje příhody populárního hrdiny a jejich dobový kontext, Literární tvorba Marty Voleské-Ryšánkové se zaměřuje na spoluautorku kulihráškovské série a Hledání Scheinerova a Kulihráškova místa v české kultuře

Kulihrášek.indd 9

se pak pokouší popsat, jak se názory na výtvarníkovu produkci a na jeho nejznámějšího hrdinu proměňovaly v čase. Druhý, obrazový blok obsahuje kompletní přetisk všech Kulihráškových příběhů, navíc rozšířený o dvě další společné práce Artuše Scheinera a Marty Voleské, které na příhody neposedného skřítka svým obsahem i formou velmi těsně navazují. Třetí, bonusová část poté přináší rozhovor se Scheinerem z roku 1933 a příspěvek Voleské ze stejného období, v němž vylíčila jejich spolupráci. Dále tento blok zahrnuje reprodukce některých Scheinerových dopisů, originálů a věnování, dochované literární a obrazové scénáře ke Kulihráškovi, citáty z dobových dětských reakcí na oblíbenou sérii a rovněž další verze veršovaného doprovodu ke Kulihráškovi z pera Marty Voleské a Jiřího Žáčka. Jako celek by pak tato kniha ráda napomohla tomu, aby se scheinerovská ponorná řeka zase po čase dostala z podzemí ven a mohla se na přímém slunečním světle znovu zaskvět v celé své kráse. Tomáš Prokůpek

05.11.2021 8:06:42


STUDIE

Kulihrášek.indd 10

05.11.2021 8:06:42


12 44 58 64

Kulihrášek.indd 11

Paralelní životy Artuše Scheinera Kulihrášek, ideální přítel každého československého dítěte Literární tvorba Marty Voleské-Ryšánkové Hledání Scheinerova a Kulihráškova místa v české kultuře

05.11.2021 8:06:42



39 Mádl, Karel B.: „Výstava českého umění“. In: Národní listy 43, 1903, č. 128, I. příloha, s. 13.

V DOBĚ POHÁDEK

40 Wittlich, Petr: Česká secese. Odeon, Praha 1982, s. 13.

Díky tvorbě Jana Preislera (1872–1918), Stanislava Suchardy nebo Ladislava Šalouna (1870–1946), ale v neposlední řadě i díky ilustracím Artuše Scheinera si dnes secesní dobu spojujeme s oblibou pohádkových motivů. A tento dojem není náhodný, už Karel B. Mádl se v reakci na VII. výstavu SVU Mánes ptal: „Žijeme zase v době pohádek? Je náš hmotný život tak nicotný a odpudivý, že se z něho utíkáme do říše tajemných a kouzelných vidění?“39 Většina secesních tvůrců se ovšem pokoušela rozpor mezi skutečným a pohádkovým překlenout. Petr Wittlich s osmdesátiletým odstupem definoval domácí secesi jako snahu o syntézu naturalistických, symbolistních a dekorativních tendencí.40 Umělci se po vlně historizujících slohů znovu obraceli k přírodě, v níž hledali nové náměty i tvarosloví. Ve snaze o vyjádření svých pocitů, k nimž patřila i únava z racionalistického výkladu světa, zároveň hledali inspiraci ve středověkých legendách a folklórních

textech, protože náměty z antické mytologie byly z jejich pohledu příliš zatíženy staršími alegorickými výklady. Vše řečené se zrcadlilo v Scheinerově tvorbě, jeho základní umělecké ustrojení ovšem bylo poněkud jiné. Zatímco Jan Preisler byl svým založením melancholický lyrik, který se ve svých plátnech snažil tlumočit životní pocit své generace a vytvářet otevřené symboly reagující na nejnaléhavější obecné otázky, jež si kladli tehdejší umělci, Artuše Scheinera by bylo možno přirovnat k režisérovi výpravných epických dramat, kterého těší vybírat typově výrazné herce, odít je do propracovaných kostýmů a obsazovat do působivých kulis. Zároveň to ale neznamená, že by se preislerovské a scheinerovské světy na počátku století neprotínaly. Secesní hnutí usilovalo o novou jednotu volného a užitého umění, také Preislera (ale třeba i Maxe Švabinského) inspirovali v jeho začátcích prerafaelité a zajímaly jej některé formy narace, jak dokládá jeho Cyklus o dobrodružném rytíři (1897–1898); Scheiner zase dokázal přesvědčivě zachytit i jemná hnutí mysli svých hrdinů a navodit působivou náladu zobrazovaných scén – někdy symbolistně zasněnou, jindy potemnělou či pitoreskní (stejně tak mu ovšem stále byla blízká komika a ironická nadsázka).

Ilustrace příběhu Giovanniho Boccaccia Povídka o Kikibiovi, kuchaři pana Konráda z publikace Sníh, 1902

23

Kulihrášek.indd 23

05.11.2021 8:07:01


Rovněž Tilleho aktivity na poli pohádek se krátce proťaly s činností SVU Mánes a i zde snad sehrály svou roli jeho přátelské vztahy s Artušem Scheinerem. V pozici hostujícího editora a literárního spoluautora se podílel na přípravě sborníku Sníh, jenž na konci roku 1902 vyšel coby speciální trojčíslo mánesovského časopisu Volné směry. Tille se ve Sněhu znovu pokusil nabídnout dětským čtenářům pohádkové příběhy, v nichž by se literární hodnota přirozeně propojila s moderním výtvarným výrazem. Část z desítky textů sám napsal, zbytek byl zřejmě přímo jím vybrán z různých zdrojů – v rozpětí od díla středověkého indického písemnictví po slovenskou lidovou pohádku. Výtvarného doprovodu (a v některých případech i ručně psaného písma) se zhostili členové SVU Mánes. Působivými kresbami přispěli Hugo Boettinger, Jan Kotěra, František Kupka (1871–1957) nebo Tavík František Šimon (1877–1942), jeden z příběhů ale doprovodily i snímky plaket Stanislava Suchardy, které dekorativním orámováním doplnila jeho sestra Anna Boudová (1870–1940). Sborník je v domácí literatuře často vyzdvihován coby další z milníků ve vývoji české ilustrace; poněkud překvapivě však nikde nezaznívá, že zde měl Scheiner výlučnou pozici, jelikož jako jediný dostal možnost publikovat plnobarevné kresby. Čtveřicí obrázků doplnil Boccacciovu Povídku o Kikibiovi, kuchaři pana Konráda, přičemž jedna z jeho prací zabírá plochu téměř celé dvojstrany a představuje vůbec největší reprodukci v celém sborníku. Děj tohoto příběhu je zasazen do prostředí dvora italského velmože a Scheinerovu kreslířskému naturelu dokonale vyhovovaly scény zalidněné výraznými postavami v bohatých renesančních kostýmech. Výtvarník díky tomu mohl ukázat, že je vedle britských vzorů dobře obeznámen i s tvorbou publikovanou v mnichovských secesních časopisech a že už zcela suverénně ovládá práci s barvou; charakter povídky mu navíc umožnil prodchnout ilustrace dobromyslnou humornou nadsázkou, díky čemuž se nápadně odlišovaly od jinak spíše exaltovaného projevu ostatních výtvarníků. Poněkud paradoxně to ale byly vůbec poslední reprodukce Scheinerových děl ve Volných směrech.41 Bez ohledu na to plánovali Tille a Scheiner další společné aktivity. Dagmar Blümlová výstižně uvádí, že je krom zaujetí pohádkami spojoval smysl pro realistický detail a vztah k divadlu.42 Konkrétním dokladem posledně jmenovaného je i fakt, že spolu oba tvůrci v roce 1903 experimentovali s loutkami-karikaturami.43 Své hlavní úsilí ovšem nadále věnovali knižní tvorbě. Díky sedmi Scheinerovým dopisům z let 1905 až 1922, jež se uchovaly v Tilleho fondu v Památníku národního písemnictví, si o jejich spolupráci lze udělat poněkud přesnější představu. Ačkoli se Scheiner roky živil jako účetní

41 Před vydáním sborníku Sníh otiskl Artuš Scheiner ve Volných směrech jedinou kresbu. Když v čísle 7 z roku 1900 vyšel text Gustava Jaroše o karikatuře, Scheiner v něm sice přímo zmíněn nebyl, na straně 274 ovšem byla publikována jeho kresba zpodobňující v humorné nadsázce malíře Karla Šimůnka. 42 Blümlová, Dagmar: „Artuš Scheiner a Václav Tille (ilustrátor, vypravěč a pohádka doby secese)“. In: táž (ed.): Čas secese. Kapitoly z kulturních dějin přelomu 19. a 20. století. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – NTP, České Budějovice – Pelhřimov 2007, s. 216. 43 Záhoř, M. [Veselý, Jindřich]: „Pražská pimrlata“. In: České loutkářství 1, 1912, č. 1, s. 8. Řezbou loutek se zabývali i další Scheinerovi kolegové z SVU Mánes, například Ladislav Šaloun nebo Vojtěch Sucharda. 44 Dopis Artuše Scheinera Václavu Tillemu, 3. 1. 1906 (PNP, LA, fond Václav Tille).

revident a ačkoli později musel jako výtvarník na volné noze pečlivě zvažovat, které zakázky si může dovolit přijmout, přinejmenším do některých Tilleho projektů se pouštěl s až překvapivým zápalem, aniž by se ohlížel na jejich budoucí ekonomickou návratnost. Na přelomu let 1905 a 1906 oba tvůrci společně hledali vydavatele pro výbor z pohádek Boženy Němcové, který by Tille připravil edičně a Scheiner ilustroval. V dopisu z počátku roku 1906 výtvarník oznamuje: „Rozhovořili jsme se přitom [s nakladatelem Šimáčkem] o pohádkách Boženy Němcové. Zmínil jsem se o požadavku honoráře za sazbu pohádek, jejž jste ráčil vysloviti, a tu jsem seznal, že něčeho podobného zásadně docíliti lze nebude. Tak nevím, kam jsem s károu zajel. Panu Šimáčkovi se o rigorózní vydání nejedná, chce úpravné, ale levné vydání. Co teď? Vidím jedno před sebou, totiž: že budu si hráti s pohádkami, jak mne napadne a pak – ať sám Bůh to rozřeší – poněvadž vím, že by Vás jen uráželo, jednalo-li by se o zasahování p. nakladatelovo do plánu Vámi vytýčeného – a hlavně, že mě mrzí už jen to pomyšlení, že by po finanční stránce jste se nemohl dohodnouti.“44 Celá záležitost se nakonec vyvinula

Ilustrace Povídky bez názvu z knihy Božena Němcová maličkým, 1915

24

Kulihrášek.indd 24

05.11.2021 8:07:02


45 Dopis Artuše Scheinera Václavu Tillemu, [23.] 2. 1906 (PNP, LA, fond Václav Tille). 46 Dopis Artuše Scheinera Václavu Tillemu, 8. 6. 1906 (PNP, LA, fond Václav Tille). 47 Scheiner, Artuš: „Z Kroniky o Štylfrýdovi a Bruncvíkovi“. In: Úsvit 9, 1927, č. 1, nestr. příloha a s. 9. 48 Publikace zahrnovala příběhy Popelka, Lidka, Maruška, Bolenka, Lada, Liliana, Berona, Dvě Maričky, Růženka a Mariana. 49 Říha, Václav [Tille, Václav]: „O princi Janovi a dívce Janě“. In: Topičův sborník literární a umělecký 2, 1914, č. 3, s. 104–107.

Autokarikatura z dopisu Václavu Tillemu, 1906 Ilustrace knihy Adolfa Weniga Kocourkov, 1903

tak, že Scheiner ilustrace rozpracoval, aniž by bylo jasné, zda kniha vůbec vyjde. Nakonec se jí ujal až v roce 1915 Bedřich Kočí, u nějž vyšla pod názvem Božena Němcová maličkým. S ohledem na náměty vybraných příběhů měly Scheinerovy kresby civilnější ráz a místo opulentních zámeckých interiérů dostaly prostor vesnické výjevy se zvířaty, pastevci, dřevorubci a ženci. Téměř padesátka černobílých kreseb měla většinou potlačená či zcela vypuštěná pozadí a výtvarníkova filigránsky jemná linka se soustředila na lidské i zvířecí figury. Své zálibě ve výpravnosti pak Scheiner lehce popustil uzdu alespoň v některých z osmi barevných kreseb, například ve scéně s perníkovou chaloupkou. Další spisovatelův a výtvarníkův projekt měl méně štěstí. Tille, nejspíš na přímou Scheinerovu žádost, literárně zpracoval látku pověsti o Bruncvíkovi. Kreslířův mimořádný zájem o toto téma dokládá humorná, až klukovsky rozpustilá kresba, již výtvarník spisovateli odeslal v únoru 1906 – zpodobnil na ní sám sebe, jak se ohání nožem, a scénu doplnil zvoláním: „Bruncvíka sem!“.45 V následujícím dochovaném dopise pak kreslíř uvádí: „Snad už Vás ani nezajímá, jak to vlastně s Bruncvíkem dopadá. Přece ale hlásím, že tento měsíc věnuji mu zcela a že se alespoň přes začátky dostanu. Jako vždy ve mně čím dále tím více látka nabobtnává, ale také [se mi] více a více líbí. Kdybych se stále s sebou nehádal o kroj a každou maličkosť, už dávno byl bych začal. První list budou ti heroldi na koních, troubící fanfáry. Pod nimi starým

notovým kancionálovým písmem napsaná melodie té fanfáry. Tu si dám složit. Druhý list: Dva slavnostní bubeníci s měděnými kotly na břichu hlásají text pod nimi ‚Počíná se kronika atd. atd.‘“46 Výtvarník poté minimálně část ilustrací skutečně vytvořil, protože se na podzim 1906 objevily na již zmíněné výstavě Komitétu pro uměleckou výchovu. K vydání Tilleho textu ale nikdy nedošlo a pouze dvě ze Scheinerových kreseb byly o více než dvacet let později publikovány v dětském časopise Úsvit, kde je doprovázela toliko stručná poznámka „Z Kroniky o Štylfrýdovi a Bruncvíkovi“.47 Možná i kvůli předchozím nezdarům byl Tilleho a Scheinerův poslední společný knižní projekt z doby před vznikem Československa výrazně skromnější. Nakladatelství Dědictví Komenského vydalo v roce 1915 Říhovy pohádky, pro něž Tille pod svým tradičním literárním pseudonymem převyprávěl desítku známých příběhů s výraznými dívčími hrdinkami.48 Scheiner v tomto případě přispěl pouze černobílými kresbami – po jednom výjevu z každé pohádky uzavřel do dekorativních rámů, v nichž už opouštěl secesní tvarosloví a po svém varioval ornamenty převzaté z folklórních zdrojů. V Topičově sborníku literárním a uměleckém pak v podstatě souběžně vyšla Tilleho pohádka O princi Janovi a dívce Janě,49 kterou spisovatelův oblíbený výtvarník doplnil úvodní pérovkou se zakomponovaným názvem příběhu. Spoluprací s Václavem Tillem se ovšem Scheinerova pohádková tvorba na počátku 20. století ani zdaleka

25

Kulihrášek.indd 25

05.11.2021 8:07:03


nevyčerpala – naopak se paralelně rozběhla do několika dalších směrů. Jako žánrově hraniční lze vnímat knížku Adolfa Weniga Kocourkov z roku 1903. Ze spisovatelovy později pub­ likované vzpomínky plyne, že i v tomto případě začal kreslíř připravovat ilustrační doprovod ještě předtím, než bylo jasné, kde, kdy a jestli vůbec kniha vyjde: „Pamatuji se, že jsem s rukopisem a s některými hotovými obrázky vkročil 3. listopadu 1903 do nakladatelství páně Topičova, že byla kniha přijata bez čtení (jistě tu působilo jméno ilustrátorovo) a že si nakladatel jen vymínil, že se postaráme, aby kniha byla včas k vánočnímu trhu.“50 Na ilustracích s doplňkovou okrovou barvou tentokrát mohl Scheiner vyjít z městských figurek, kterým se zaujatě věnoval ve svých raných obrázkových seriálech i kreslených anekdotách, a znovu předvést svůj smysl pro nadsázku a karikaturu. Jako příležitost ukázat celou škálu svých výtvarných možností kreslíři posloužila kniha jeho někdejšího

úřednického kolegy Tobiáše Eliáše Tisovského Král Myška a princ Junák z roku 1905. Příběh nabízel jak romantickou linku s princovými dobrodružstvími v nepřátelském světě, tak i linku groteskní, zabydlenou neforemnými trpaslíky. Podobně ilustrační doprovod obsáhl jak barevné celostrany, na kterých Scheiner mohl popustit uzdu své zálibě ve výpravné podívané, tak i perokresby s doplňkovou zlatavou barvou, jichž využil k zachycení zasněné scény s téměř preislerovsky pojatou dívkou v březovém háji či labutěmi vznešeně brázdícími podzemní černé jezero, ale stejně přesvědčivě i k zobrazení komického snažení trpaslíků. Jako celek přitom publikace nepůsobí roztříštěně a její výtvarný účinek je dále posílen Scheinerovým typografickým řešením obálky a titulního listu s ručně psaným písmem. Zřejmě díky přesvědčivosti práce, kterou odvedl na těchto pohádkových knihách, se mohl Artuš Scheiner zapojit do ambiciózního mezinárodního projektu, jehož okolnosti zrodu se zatím podařilo rekonstruovat jen částečně. Jisté je, že výtvarník v letech 1908–1909 vytvořil osmačtyřicet celo­ barevných celostránkových prací ke stejnému počtu vybraných evropských a asijských pohádek. Jednalo se tedy o zdaleka největší výzvu, před jakou do té doby coby ilustrátor stál. Základ obrázků tu stále tvořila lineární perokresba a brilantní zvládnutí figur seskupených v nejrůznějších kompozicích. Jako celek působí soubor kompaktně, je nicméně patrné, že se Scheiner pokoušel jemně odlišit ducha jednotlivých kreseb podle původu konkrétních pohádek. U ilustrací trojice příběhů z japonského prostředí se inspiroval japonským uměním51 a s podobnou radostí si u tří vyprávění vybraných z Pohádek tisíce a jedné noci pohrál také s blízkovýchodní vizualitou; ve výtvarném doprovodu anglických látek lze stále identifikovat ozvuky prerafaelitů a u českých pohádek zase odkazy k českému folklórnímu dekoru. Ze zlomků dochované korespondence52 je možné dovozovat, že se celý projekt zrodil za spolupráce bavorského nakladatelského závodu Löwensohn a českého nakladatelství František Šimáček, které se už dříve zasloužilo o vydání Krále Myšky a prince Junáka. Scheiner jejich aktivity koordinoval a zdá se poměrně pravděpodobné, že byl i iniciátorem celého počinu, jakkoli přímé důkazy zatím chybí. Jisté naopak je, že se kolekce osmačtyřiceti Scheinerových ilustrací následně objevila v knihách vydaných v několika evropských zemích téměř současně. Nakladatelství František Šimáček začalo v roce 1910 vydávat knižní sérii Pohádky Šťastného domova, která se skládala z dvanácti svazků – v každém byly zařazeny čtyři Scheinerovy ilustrace s jim odpovídajícími příběhy a také dvanáct až šestnáct dalších pohádek z různých zemí, ovšem

50 Wenig, Adolf: „Jak jsem začal psáti pro děti“. In: Úhor 16, 1928, č. 1, s. 7. 51 Už v roce 1898 ostatně pro firmu Kopecký & Svátek, jež se zabývala výrobou pískovaného skla, vytvořil Scheiner návrh záměrně parafrázující tradiční japonské motivy. Viz Hánová, Markéta: Japonismus ve výtvarném umění v Čechách. Národní galerie, Praha 2014, s. 43. 52 Dopis Artuše Scheinera Bohuslavu Šimáčkovi, 1. 12. 1908 (NM, OKK, fond František Šimáček).

Ilustrace knihy Tobiáše Eliáše Tisovského Král Myška a princ Junák, 1905

26

Kulihrášek.indd 26

05.11.2021 8:07:04


53 Už Otokar Pospíšil a Václav František Suk vyčítali sérii Pohádky Šťastného domova nedostatek serióznosti kvůli neuvádění zdrojů, ze kterých Klika čerpal. Viz Pospíšil, Otokar – Suk, Václav František: Dětská literatura česká. Příručka dějin literárních pro školu, knihovny i širší veřejnost. Státní nakladatelství, Praha 1924. 54 Konkrétně se jednalo o publikace Pohádky starověké Františka Rutha z roku 1921, Romantické pověsti středověké Adolfa Velhartického z roku 1914 a Povídky ze Shakespeara Jana Kabelíka z roku 1913. Za jejich vydáním stálo nakladatelství František Šimáček a je vcelku příznačné, že v případě prvního a třetího souboru se jednalo o nové vydání staršího textu, který původně vyšel s jinými ilustracemi. 55 Z dochované korespondence dále plyne, že některé koprodukční projekty skončily ve fázi skic – například ilustrace Swiftova Gullivera. Viz dopis Artuše Scheinera Bohuslavu Šimáčkovi, 7. 10. 1911 (NM, OKK, fond František Šimáček). 56 Viz např. Erben, Karel Jaromír: Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Spolek pro vydávání laciných knih českých, Praha 1869, s. IV. 57 Poněkud paradoxní je, že Tille ve svých odborných textech tuto tezi vyvracel. 58 Soukup, F. A.: „Artuš Scheiner“. In: Úhor 4, 1916, č. 8–9, s. 105.

Ilustrace příběhu Šibal Abu Hasan z knihy Bohumila Kliky Pohádky Šťastného domova, 1910

už bez ilustrací. Jako autor textové části byl uváděn Bohumil Klika (1868–1942), který podklady ne zcela jasného původu53 přeložil a převyprávěl – jakožto polyglot se pro takovýto úkol jistě výborně hodil. V některých dalších zemích ovšem Scheinerovy ilustrace vyšly v publikacích obsahujících pouze texty, na něž výtvarník přímo reagoval. V Norsku takto díky nakladatelství Nordisk Forlag začala zřejmě už v roce 1910 vycházet série útlých sešitů Eventyr fra alverdens lande, a to bez uvedení původce textu. Na francouzském trhu se díky nakladatelskému domu Hachette o rok později objevila kniha Plus beaux contes de tous les pays, ve které bylo autorství textů připsáno Louisi Hourticqovi, a v Německu v roce 1912 vypravil podnik Löwensohn do světa svazek Märchen aus aller Herren Länder, v němž je uvedeno, že pohádky převyprávěl Robert Hertwig. A je velmi pravděpodobné, že se kniha v dalších jazykových mutacích objevila i v jiných zemích. Lze se přitom dohadovat, že štočky a textové podklady dodávala jednotlivým evropským

nakladatelům nejspíše bavorská společnost Löwensohn, která v podobných koprodukcích vydávala i další knihy. Užitý koprodukční model se jistě osvědčil, jelikož Artuš Scheiner ještě před vypuknutím I. světové války realizoval minimálně tři další podobně koncipované zakázky. Konkrétně se jednalo o výtvarný doprovod k převyprávění nejznámějších řeckých mýtů, dále evropských hrdinských eposů a pověstí a také příběhů ze Shakespearových her. Přesnější okolnosti jejich vzniku však opět nejsou úplně jasné a vystopovat lze pouze jejich různá vydání po světě. Publikace se všemi třemi ilustračními soubory vyšly v češtině, třebaže některé až po roce 1918,54 všechny lze doložit i v německých vydáních, část z nich rovněž ve Francii nebo Norsku. Jmenovitou zmínku si pak zaslouží publikace Myth and Legends of All Nations, za níž v roce 1914 stálo americké nakladatelství John C. Winston Company. V tiráži je uvedeno, že příběhy vybral a upravil Logan Marshall, a kniha obsahuje lehce násilné propojení řeckých mýtů s pozdější hrdinskou epikou. Jednotící klíč pro knihu tedy zjevně představoval soubor Scheinerových ilustrací.55 Navzdory příležitosti publikovat v zahraničí ovšem Artuš Scheiner neztratil zájem ani o ilustrování českých pohádek. Ještě před I. světovou válkou stačil pro Dědictví Komenského doprovodit dvě z prací sesbíraných a upravených Karlem Jaromírem Erbenem – v roce 1911 ilustroval samostatně vydanou Zlatovlásku a o tři roky později Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Erben se domníval, že se v některých slovanských pohádkách skrývají pozůstatky dávné mytologie našich předků,56 a s tímto klíčem přistoupil k ilustrování i Scheiner.57 V jeho doprovodu k oběma knihám je vůbec nejpatrnější vliv ruského secesního ilustrátora Ivana Bilibina (1876–1942), jehož tvorba byla v českém prostředí na počátku století představena na několika výstavách, ale například i ve Volných směrech v roce 1904. V některých momentech pak erbenovské ilustrace připomenou i projev Akseliho Gallena-Kallely (1865–1931), který vytvořil řadu maleb s motivy z finského národního eposu Kalevala. Jako by právě v těchto Scheinerových ilustracích k Erbenovi bylo uloženo nejvíc osudovosti a vnímání světa coby dějiště odvěkého souboje sil dalece přesahujících lidského jedince; přesto ani zde výtvarník úplně neztratil svůj nadhled a některé z vedlejších postav celkový dojem spolehlivě prosvětlují. V roce 1914 obě vydání Erbenových pohádek vzbudila zaslouženou pozornost na Mezinárodní výstavě knižního a grafického průmyslu v Lipsku, kde se české země představily rozsáhlou přehlídkou své knižní tvorby.58 Mírně paradoxní je fakt, že ještě před výše zmiňovaným Tilleho výběrem Božena Němcová maličkým vyšel

27

Kulihrášek.indd 27

05.11.2021 8:07:05


v roce 1912 ve Vilímkově nakladatelství jiný výběr z díla přední české sběratelky a interpretky folklórních příběhů, a to pod názvem Pohádky Boženy Němcové. K třicítce vybraných textů vytvořil Artuš Scheiner stejný počet černobílých iniciál s jemnými perokresbami, u nichž povětšinou tlumil svou zálibu v ornamentu, a kromě stejného počtu drobných koncových ilustrací také šestnáct barevných celostran. Oproti souboru ilustrací k výběru ze světových pohádek je patrný posun Scheinerova stylu k iluzivnějšímu malířskému pojetí a snaha předvést rozsah vlastních výrazových možností. K ilustrování si vybral momenty nasycené dějem, symbolistně laděné scény, na nichž se protagonisté setkávají s nadpozemskými kouzelnými bytostmi, romantické výjevy

zaznamenávající šťastné okamžiky zamilovaných párů, ale i situace plné veselí, kde komická role obvykle připadala čertům. Skutečnost, že si Scheiner záhy vydobyl pozici respektovaného ilustrátora pohádek, je rovněž doložena jeho vlivem na další domácí výtvarníky, který lze stopovat nejpozději od prvních let 20. století. K jeho stylu měl řadu let blízko ilustrátor a scénograf Josef Wenig (1885–1939) a ozvěny Scheinerova rukopisu lze zahlédnout také v některých raných kresbách Josefa Lady (1887–1957), zvláště v jeho výtvarném doprovodu knihy Jaroslava Havlíčka Pohádka o Honzíčkovi a zlatovlasé Izole z roku 1906. Vliv Scheinerových a Wenigových děl je pak možno identifikovat

Ilustrace knihy Karla Jaromíra Erbena Tři zlaté vlasy děda Vševěda, 1914

28

Kulihrášek.indd 28

05.11.2021 8:07:07


o mnohých ostatních. […] Nemám v sebe tu důvěru, že až nakreslím kupř. vlaštovčí hnízdo, že to bude zajímavé anebo veselé.“60 V následujícím listu pak dodává: „S lítostí vracím Vám Váš rukopis. Přikládám na důkaz, že jsem se s ním vážně zabýval, kousek z předběžných prací svých, i abyste viděl, že netrvaly jen tak chvilánku. Velké čmáranice mé k práci Vaší neposílám, poněvadž jednak jinému nesrozumitelny, jednak pro Vás již bez zajímavosti.“61 Kniha nakonec vyšla v roce 1913 s ilustracemi Aloise Mudruňky, a ačkoli je možné, že se v daném případě Scheiner pouze snažil diplomaticky vyvázat z neatraktivní spolupráce, k výzdobě podobného typu knih se prokazatelně propracoval až výrazně později.

59 Wittlich, Petr: Česká secese. Odeon, Praha 1982, s. 337. 60 Dopis Artuše Scheinera Františku S. Procházkovi, 4. 9. 1912 (PNP, LA, fond František Serafínský Procházka). 61 Dopis Artuše Scheinera Františku S. Procházkovi, 6. 9. 1912 (PNP, LA, fond František Serafínský Procházka).

Ilustrace příběhu Zlatý vrch z knihy Pohádky Boženy Němcové, 1912 Ilustrace knihy Václava Hladíka Dobyvatelé, 1910

i v pracích šestnáctiletého Jana Zrzavého (1890–1977), díky nimž byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu.59 Zároveň je třeba podotknout, že se na začátku 20. století Scheiner ještě necítil být specialistou na dětskou ilustraci. Zajímavý doklad o výtvarníkových pochybnostech představuje jeho korespondence se spisovatelem Františkem S. Procházkou. Tento tvůrce, jenž řadu let působil jako redaktor Malého čtenáře, požádal v roce 1912 Scheinera o vytvoření ilustrací ke své sbírce básní pro děti Pestří motýli. Kreslíř v prvním z dochovaných dopisů píše: „Mám před sebou takovou malinkou knížtičku, v ní je prázdný papír, podivné rámečky a jen napsaná záhlaví ‚Čápi letí‘, ‚Lesní sněm‘. Nikdo by neřekl, co asi v ní vidím, že do ní koukám a koukám a nic než koukám. Vám to povím. Vidím v ní hrozné potíže. Bojím se, že až nakreslím ty čmeláky, ráčata a ovečky, že vlastně docela nic nepovím, co by v přírodopise nebylo, co by mládež se zájmem si prohlížela, znovu a znovu se na to chtějíc dívati. Jen vydekorování – to má smysl jen u dospělých. Zazvonily sněženky. Zvukově krásně se nesoucí báseň tato se sama v sobě vyprázdnila, že čáry máry ilustrátora jsou zbytečny; a to platí

29

Kulihrášek.indd 29

05.11.2021 8:07:09


FAKSIMILE

Kulihrášek.indd 78

05.11.2021 8:08:34


80 92 104 116 128 140 152 164 176 188 200 212 224 236 248 260

Kulihrášek.indd 79

I. Trpaslíček Kulihrášek mezi zviřátky II. Kulihráškova abeceda III. Kulihráškův výlet IV. Kulihrášek tulák V. Kulihrášek sportovec VI. Kulihrášek u moře VII. Kulihrášek u severní točny VIII. Kulihrášek trosečník IX. Kulihrášek a všesokolský slet X. Kulihrášek v hlubinách mořských XI. Kulihrášek mezi hračkami XII. Kulihrášek na řemesle XIII. Kulihrášek u čaroděje XIV. Kulihrášek s Majdalenkou a kouzlo zlaté jahody XV. Divík z lesů XVI. Sláva děti, vojáci jsou tady!

05.11.2021 8:08:34


I „Trpaslíček Kulihrášek“ je druhá kniha Scheinerova pro nejmenší. Malířskou úpravou, rázem i manýrou podobá se zcela „Českým říkadlům“ a vypadá jako jejich sestra. Opravdu nové dítko téhož mistra, o němž jsme již tolikrát psali. Co nového přidati k jeho chvále? Řekne-li se dnes jméno Scheiner při dětské knize, znamená to vrchol uměleckého pochopení pro líbivost dětskou. Týž umělecký švih, tytéž jednoduché náměty, tatáž oduševnělost obličeje lidského (ba někdy i tváře zvířecí), vesměs nepřeplněná plocha místa, přirozené prostředí děje, o nějž běží. Toť přednosti obrázků pro malé děti. Druhá důležitá věc jest tato: Pro malé děti se žádají velmi často knížky zobrazující naše domácí zvířata. Souvisí to s prvním poznáním dítěte. Konstatovali jsme už několikráte, že umělecké knihy takového druhu se nám nedostává. Jediná Matesova „Na dědině“ (u A. B. Černého) je výjimkou. A byly-li dosud u nás obrázkové knihy o zvířatech s neuměleckými barvotisky z Německa, s kostrbatými veršíčky bez vtipu a vkusu, byly-li obrázky ty jen prostými vyobrazeními osamělého psa, kočky, kohouta atd., máme v knize Scheinerově-Voleské nové pojetí látky, která tolik zajímá děti a je věčně žádána rodiči pro jejich miláčky. Scheiner kreslí obraz zvířete v přiměřeném prostředí skutečnosti (psi, čáp, vrána, koza, kráva, kůň, prase, drůbež, kočka, zajíci, ovce aj.) a oživuje jej veselou postavou člověka – Kulihráška. To je novum v pojetí takovéto knihy pro děti. Příroda, život, radost, vtip. [...] (Suk, Václav František: „Trpaslíček Kulihrášek mezi zvířátky“. In: Úhor 14, 1926, č. 12, s. 143–144, cit. s. 143.)

80

Kulihrášek.indd 80

05.11.2021 8:08:34


Kulihrášek.indd 81

05.11.2021 8:08:36


82

Kulihrášek.indd 82

05.11.2021 8:08:41


83

Kulihrášek.indd 83

05.11.2021 8:08:46


Kulihrášek.indd 84

05.11.2021 8:08:50



INTERVIEW S MISTREM ARTUŠEM SCHEINEREM

Bylo marné žádat na Artušovi Scheinerovi, aby sám o sobě napsal něco ze svého života a o své tvorbě pro děti. „Nežádejte toho na mně! O jiném bych to dovedl napsat, ale o sobě ne. Já bych se tak zřezal a pocuchal, že byste mě ani nepoznali.“ Nezbývalo nežli položiti Mistrovi několik otázek a násilím vyzvěděti několik zajímavých dat o jeho práci:

ZAPSAL VÁCLAV FRANTIŠEK SUK

Fotografie Artuše Scheinera, třicátá léta

Jak jste začal malovat a co vás přivedlo k dětským knihám? Do svých 15 let jsem neměl potuchy, že bych si mohl někdy zamilovati výtvarné umění. Jediný dojem hlubší jsem pocítil, když ze všelijakých fragmentů novin vynesl jsem kdysi některé dřevoryty slavného Dorého. Byly to ilustrace k Lafontaineovým bajkám a k pohádce o Šípkové Růžence. Ta zůstala mi nezapomenutelnou. Teprve ve vyšší reálce, kdy spolužák a později slavný básník F. X. Svoboda psal pod lavicí básničky, profily našich spolužáků, začal jsem k nim kresliti karikatury. A teprve tehdá jsem pocítil vášnivou lásku ke kreslení, která se stále stupňovala až do horečných stavů. Když jednou jsem dostal ohromný balík v krachu rozdrcených akcií na překrásném papíře, sedával jsem do soumraku u okna a zachytával vše, co přešlo přede mnou. Byla to sta kreseb, později spálených. Ale nebylo ve mně ani odvahy, ani ctižádosti, abych vystoupil na veřejnost. Až jednou zemřelý dramatický spisovatel Stroupežnický, přítel naší rodiny, bez mého vědomí sebral mé kresby a zanedlouho jsem dostal pozvání ze Šimáčkova nakladatelství, abych jim kreslil aktuality a humoristické cykly obrázků do „Světozora“. A teď to začalo. Dostávalo se mi vkrátku nabídek i z ciziny, že jsem skoro uvěřiti nemohl. Mezitím se sestra vdala a pro její dcerušku jsem po večerech čmáral a čmáral, co si přála. Pomalu dorůstala, přišla k pohádkám a zde teprve jsem cítil podvědomě dřímající lásku k pohádkám. Jako na zavolanou náhodou přišla v té době potřeba obrázkových knih pro mládež. Nevím již jak, ale myslím, že to byl nynější univ. profesor V. Tille, který si mne první vyžádal, a to pro nakladatelství Laichtrovo, pro svou pohádku „Růženka a Bobeš“. Následovala poté knížka za knížkou. I Německo si mne všimlo a v oboru tom jsem pracoval pro nakladatelství „Union“ ve Štutgartě a pro „Lange

276

Kulihrášek.indd 276

05.11.2021 8:24:17


a Meuche“ v Lipsku. Jak víte, mám toho na svědomí více, než je slušno. (Pohádky Andersenovy vyšly u Ottů, současně u štutgartské „Union“, Hoffmannův „Louskáček“ vyšel u Ottů, v Unii štutgartské německy a za krátký čas nato rusky v Berlíně. Vybrané pohádky vyšly ve všech evropských jazycích mimo maďarský.) Máte nějakou svou knihu zvláště rád? Které obrázky (k čemu) jste dělal nejraději? To nemohu říci. Do každé práce jdu s ohromnou starostí. Při každé mám trému, strach, zmohu-li ji. Ale přesto se dám do práce poctivě a vroucně. Když jsem s ní hotov, nestarám se více o ni, ba dokonce mám proti ní odpor. Pracuji rád. Jak vlastně pracujete? Nejrozkošnější prací pro mne je skicování. Mám některé skici uschovány a myslím, že je na nich zřejmo, jak poctivě se snažím vniknouti do autora. Duševní stav při skicování je útrapou i požitkem. Těžko to vylíčiti. Hraje to ve mně. Po přečtení textu vybavují se ve mně celé scény a figury žijí ve mně. Nemohu mluviti ani o představě a vpravuji se do postavy vytyčené autorem a uvnitř hraji úlohu každé té postavy. Ve svém těle cítím jejich pózy, výraz tváře a jedině citem, ne snad přemýšlením přechází má vnitřní hra do tvarů na papíře. Kladu největší váhu na výraz tváře. Hraji vše v sobě tak, že kolikráte se přistihnu v zrcadle, visícím proti mému stolu, s takovou grimasou, že se sám sobě dám do smíchu. A je to jedno, hraju-li ve svém nitru člověka, nebo lva. Někdy herec ve mně je tupý a potom je to trápení, předělávání a znovu začínání, až to roztrhám. Podle modelu mohu jen vypracovati nebo opraviti podrobnosti. I celá kompozice vyvírá citově, a nikoli snad ze chtěného schématu. A přece není nikterak náhodná, ale pod pevným zákonem vkusu, podle jehož vývoje se mění a prohlubuje, možná ovšem i kostnatí.

to vše musím nastudovat z knih. Mám plno příruček, přírodopisů, obrázků krojů atd. To vše nejde vymyslit. Mohl byste mi říci nějakou zajímavost ze svého života? Zajímavost? To asi sotva. Narodil jsem se v Benešově, kde otec byl advokátem, 29. října 1863, to mám na křestním i oddacím listě (nikoli 28. října, tak jsem míval na vysvědčení). Do Prahy jsem přišel, když jsem byl ve 4. třídě obecné školy. Studoval jsem na reálce v Ječné ulici, kde jsem měl Petra Mužáka – velkého pedanta, muže K. Světlé – na kreslení. Dal mi z něho dostatečnou. Až na vyšším u profesora Studničky „jsem se polepšil“. Po maturitě šel jsem k finančnímu ředitelství, kde jsem pobyl 18 roků, tam jsem byl s T. E. Tisovským, potom jsem odešel po nějaké revoluci, kterou jsem vedl, následkem nervózy dobrovolně do dočasné penze. Od té doby jsem se oddal jen ilustracím. Ostatně, už toho máte dost, popsal jste plno papíru. (Suk, Václav František: „Interview s Mistrem A. Scheinerem“. In: Úhor 21, 1933, č. 8, s. 145–147.)

Jak spolupracujete s autorem textu? Většinou maluji podle textu. Každý autor mně nechává úplnou volnost. Jedině při Kulihráškovi byla výjimka. První případ, kde jsem napřed udělal obrázky já a básnířka přidělala text. – Další díly šly takto: já jsem udělal skici, sl. Voleská si je prohlédla anebo přinesla svůj vlastní návrh nového námětu, dohovořívali jsme se, třeba se i pohádali, ale dohodli jsme se vždy. Do pohádek jsem se zapracoval důkladně. Snad na 2000 jsem jich přečetl, plno cizích. Ateliér už nemám, protože modelů nepotřebuji, draky, exotická zvířata mít nemohu,

277

Kulihrášek.indd 277

05.11.2021 8:24:17


Fotografie originálních kreseb pro publikaci Kulihrášek v hlubinách mořských, 1932 Fotografie originálních kreseb pro publikaci Kulihrášek na řemesle, 1933

294

Kulihrášek.indd 294

05.11.2021 8:25:17


295

Kulihrášek.indd 295

05.11.2021 8:25:25


Fotografie originálních kreseb pro publikaci Kulihrášek u čaroděje, 1934

296

Kulihrášek.indd 296

05.11.2021 8:25:32


297

Kulihrášek.indd 297

05.11.2021 8:25:40


298

Kulihrášek.indd 298

05.11.2021 8:25:41


SOUPIS SPOLEČNÝCH PUBLIKACÍ ARTUŠE SCHEINERA A MARTY VOLESKÉ (Soupis vynechává letáky s reklamními pohádkami, zaznamenává však i překlady do cizích jazyků.)

Trpaslíček Kulihrášek mezi zviřátky. Gustav Voleský, Praha 1926. Kulihráškova abeceda. Gustav Voleský, Praha 1927. Kulihráškův výlet. Gustav Voleský, Praha 1928. Škriatok Janko Hraško medzi zvieratkami (překlad Heda Veverková). Oldřich Trávníček, Žilina 1928. Janko Hraškova abeceda (překlad Terezia Vansová). Oldřich Trávníček, Žilina 1928. Janka Hraškov výlet (překlad Pavel Bujnák). Oldřich Trávníček, Žilina 1928. Kulihrášek tulák. Gustav Voleský, Praha 1929. Kulihrášek sportovec. Gustav Voleský, Praha 1930. Kulihrášek u moře. Gustav Voleský, Praha 1930. Kulihrášek u severní točny. Gustav Voleský, Praha 1931. Kulihrášek trosečník. Gustav Voleský, Praha 1931. Kulihrášek a všesokolský slet. Gustav Voleský, Praha 1932. Kulihrášek v hlubinách mořských. Gustav Voleský, Praha 1932. Boubelinka hospodaří. Gustav Voleský, Praha 1932. Milínek cestovatel. Gustav Voleský, Praha 1932. Kulihrášek mezi hračkami. Gustav Voleský, Praha 1933. Kulihrášek na řemesle. Gustav Voleský, Praha 1933. Deset malých černoušků. Gustav Voleský, Praha 1933. Zvířátka – moji kamarádi. Gustav Voleský, Praha 1933. Kulihrášek u čaroděje. Gustav Voleský, Praha 1934. Divík z lesů. Gustav Voleský, Praha 1934. Sláva děti, vojáci jsou tady!, Gustav Voleský, Praha 1934.

Kulihrášek s Majdalenkou a kouzlo zlaté jahody. Gustav Voleský, Praha 1935. Ptáčkové – pracovníci. Gustav Voleský, Praha 1935. Vánoční nehoda andělíčka Cvalíčka. Gustav Voleský, Praha 1935. Janko Hraško s Magdalienkou a kúzlo zlatej jahody (autor překladu neuveden). Gustav Voleský, Praha 1935. Vtáčikovia – pracovníci (autor překladu neuveden). Gustav Voleský, Praha 1935. Ako Anjelik Buclík roznášal vianočné darčeky (autor překladu neuveden). Gustav Voleský, Praha 1935. Tintilin brodolomac (Kulihrášek trosečník, překlad N. Crnojević). Zaklada tiskare Narodnih novina, Záhřeb 1936. Tintilin u morskim dubinama (Kulihrášek v hlubinách mořských, překlad N. Crnojević). Zaklada tiskare Narodnih novina, Záhřeb 1936. Tintilin meðu igračkama (Kulihrášek mezi hračkami, překlad N. Crnojević). Zaklada tiskare Narodnih novina, Záhřeb 1936. Tintilin kod čarobnjaka (Kulihrášek u čaroděje, překlad N. Crnojević). Zaklada tiskare Narodnih novina, Záhřeb 1936. Jen vesele!, Gustav Voleský, Praha 1937. Kulihrášek mezi zviřátky (nové verše Marty Voleské, obálková kresba Miloš Novák). Gustav Voleský, Praha 1941.

307

Kulihrášek.indd 307

05.11.2021 8:25:48


LITERATURA

a.: „Pražská kronika“. In: Lidové noviny 8, 1900, č. 235, s. 2. anonym: „Artuš Scheiner“. In: Umění 12, 1939, č. 2, s. 83. anonym: „[Artuš Scheiner podepsal smlouvu…]“. In: Máj 1, 1902, č. 2, s. [28]. anonym: „Co nového v literatuře?“. In: Palcát 13, 1934, č. 50, s. 6. anonym: „Dětské knihy“. In: Naše menšiny 14, 1934, č. 12, s. 184. anonym: „Ilustrace knih pro děti“. In: Naše doba 32, 1924, č. 3, s. 180–182. anonym: „Ještě k Scheinerovu jubileu“. In: Úhor 21, 1933, č. 8, s. 162–167. anonym: „Kniha v kostkách!“. In: Úhor 18, 1930, č. 9–10, s. 206. anonym: „Knihy pro malé čtenáře a pohádky“. In: Věstník pedagogický 13, 1935, č. 10, s. 461. anonym: „Kultura a krise“. In: Moravská orlice 69, 1931, č. 2, s. 2. anonym: „Nové umělecké publikace II“. In: Čas 26, 1912, č. 344, s. 2. anonym: „[O Kulihráškovi…]“. In: Národní listy 72, 1932, č. 51, s. 4. anonym: „Příprava na závody FIS v Tatrách“. In: Národní politika 53, 1935, č. 35, s. 5. anonym: „Umění“. In: Našinec 53, 1917, č. 274, s. 4. anonym: „Výstava Dětského Máje v Kroměříži“. In: Lidové noviny 16, 1908, č. 187, s. 3. anonym: „Ze soudní síně. Kulíšek a Kulihrášek“. In: Národní politika 47, 1929, č. 186, s. 5. Augusta, Jan Maria: „O českých ilustracích“. In: Fronta 10, 1939, č. 45, s. 532–533. Bačovská, Jana: Pohádková typologie v secesní knižní ilustraci [magisterská práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2008].

Bass, Eduard: „Začátky S. V. U. Mánes“. In: Lidové noviny 38, 1930, č. 551, příloha, s. 1–2. Bezděková, Olga: „Po stopách kresleného seriálu: Kulihrášek“. In: Svět v obrazech 46, 1990, č. 39, s. 32. Blecha, Jaroslav: Rodinná loutková divadélka. Skromné stánky múz. Moravské zemské muzeum, Brno 2009. Blümlová, Dagmar (ed.): Čas secese. Kapitoly z kulturních dějin přelomu 19. a 20. století. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – NTP, České Budějovice – Pelhřimov 2007. Blümlová, Dagmar: Evropan Václav Tille. Společnost pro kulturní dějiny, České Budějovice 2010. bm [Markalous, Bohumil]: „Jaroslav Křička: Dětem“. In: Lidové noviny 29, 1921, č. 8, s. 9. Brtník, Václav: „Z vánočního trhu knižního“. In: Venkov 21, 1926, č. 292, s. 3. Březina, Václav: Lexikon českého filmu. Cinema, Praha 1996. bvs.: „Artuš Scheiner – Marta Voleská: Sláva děti, vojáci jsou tady! Divík z lesů. Kulihrášek u čaroděje“. In: Úhor 22, 1934, č. 9–10, s. 149–150. Čadík, Jindřich: „Nad hrobem českého malíře-pohádkáře“. In: Úhor 27, 1939, č. 4, s. 57–68. Čadík, Jindřich: SVU Myslbek. Vladimír Žikeš, Praha 1939. fd.: „Knihy dětem k Vánocům“. In: Československá republika 250, 1929, č. 294, s. 6. Frey, Jaroslav: „Bibliografický přehled nových knih pro mládež“. In: Štěpnice 1, 1946, č. 3–4, s. 126–128. Frey, Jaroslav: Čtenářský výzkum pražského dítěte. František Langráf, Hodonín 1931.

Hájek, Ladislav: Paměti Augustina Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scénách. Orbis, Praha 1942. Hánová, Markéta: Japonismus ve výtvarném umění v Čechách. Národní galerie, Praha 2014. Harlas, František Xaver: Malířství. Bursík a Kohout, Praha 1908. Harlas, František Xaver: „Rozhledy v umění výtvarném“. In: Osvěta 36, 1906, č. 11, s. 1039–1042. Harlas, F. X. [František Xaver]: „Čeští ilustrátoři“. In: Národní politika 40, 1922, č. 346, s. 1. Hejda, František K.: „Svět za oponou“. In: Světozor, 27, 1893, č. 18, s. 208–210. Hoffmeister, Adolf: Sto let české karikatury. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1955. Hofmeisterová, Jana – Lhoták, Kamil: „Malíř chlapecké fantazie“. In: Zlatý máj 4, 1960, č. 3, s. 117–119. Holešovský, František: „Čeští ilustrátoři pohádek pro děti“. In: Červenka, Jan (ed.): O pohádkách. SNDK, Praha 1960, s. 159–203. Holešovský, František: Glosy k vývoji české ilustrace pro děti. Albatros, Praha 1982. Holešovský, František: Ilustrace pro děti, tradice, vztahy, objevy. Albatros, Praha, 1977. Holešovský, František: „K jubileu ilustrátora dětské knihy z počátku století“. In: Zlatý máj 28, 1984, č. 2, s. 74–80. Holešovský, František: „K počátkům novodobé české ilustrace v knihách pro děti“. In: Zlatý máj 25, 1981, č. 1, s. 24–33. Holešovský, František: „Kýč mezi knihami pro nejmenší“. In: Zlatý máj 5, 1961, č. 4, s. 155–160.

Holešovský, František: Naše ilustrace pro děti. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1960. Holý, Miloslav – Matějček, Antonín: Sto let českého umění 1830–1930. SVU Mánes, Praha 1930. Homolka, František: „Reklamní knížky – literatura nejchudších dětí“. In: Úhor 11, 1923, č. 4, s. 63–65. Hrubín, František: „Dva malíři našeho dětství“. In: Zlatý máj 1, 1957, č. 5, s. 144. Hrubín, František: Lásky. Československý spisovatel, Praha 1967. Hučín, Ondřej: „S Petrem Kofroněm o premiéře opery Krakatit“. In: Národní divadlo 134, 2017, č. 8, s. 12–14. Chrobák, Ondřej – Winter, Tomáš: V okovech smíchu. Karikatura a české umění 1900–1950. Gallery, Praha 2006. Jareš, Stanislav: „Václav Tille a počátky krásné české knihy pro mládež“. In: Zlatý máj 9, 1965, č. 6–7, s. 287–293. Jareš, Stanislav: „Václav Tille a Václav Říha“. In: Zlatý máj 6, 1962, č. 6–7, s. 256–259. Jelínek, Hanuš: Zahučaly lesy. František Borový, Praha 1947. Jiránek, Miloš: „Karikatury“. In: Lidové noviny 19, 1909, č. 353, s. 15. JK: „Český kreslený seriál“. In: Typografia 93, 1990, č. 11, s. 424. J. K.: „Kulihrášek sportovec. Kulihrášek u moře“. In: Školské reformy 12, 1930, č. 4, s. 116. J. K.: „Kulihráškův výlet“. In: Školské reformy 10, 1928, č. 4, s. 128. Jonáková, Ivana: Kronikář nových časů. Malíř a kreslíř Hugo Boettinger (1880–1934). Barrister & Principal – Západočeská galerie v Plzni, Brno – Plzeň 2016. Jubilejní výstava zemská království Českého v Praze 1891. František Šimáček, Praha 1894.

308

Kulihrášek.indd 308

05.11.2021 8:25:48


Karfíková, Věra – Součková, Věra: Václav František Suk. 29. 11. 1883 – 1. 7. 1934. Společnost přátel knihy pro mládež, Praha 1983. K b k.: „Kulihrášek u severní točny. Kulihrášek trosečník“. In: Školské reformy 13, 1932, č. 6, s. 200. K. B. M. [Mádl, Karel B.]: „Nové publikace“. In: Národní listy 41, 1901, č. 358, I. příloha, s. 13. Kohoutek, Cyril: „Vyučování slohu ve skupinách“. In: Školské reformy 17, 1936, č. 6, s. 189–192. Kořínek, Pavel: „Cykly šprýmovných obrázků“. In: Literární archiv. Sborník Památníku národního písemnictví 52, 2020, s. 90–110. Kořínek, Pavel: „Obrázková kniha pro děti jako umění i produkt“. In: Šámal, Petr – Pavlíček, Tomáš – Barborík, Vladimír – Janáček, Pavel a kol.: Literární kronika první republiky. Academia – Památník národního písemnictví – Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2018, s. 198–202. Koubová, F.: „Ozdoby dortů z mandlového těsta.“ In: Pestrý týden 10, 1935, č. 30, s. 18–19. Kroftová, Jarmila: Nakladatel B. Kočí vzpomíná. Jarmila Kroftová-Kočová, Praha 1948. Kuthan, Jiří – Royt, Jan: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011. Kvapil, Jaroslav: O čem vím. Orbis, Praha 1932. Laichter, Prokop: „Spisovatel pro mládež a ilustrátor“. In: Úhor 29, 1941, č. 2, s. 26–31. Lambertin: „Illustrace k ruským pohádkám“. In: Český svět 3, 1907, č. 13, s. 316–319. Luce, Christine (ed.): Grands peintres féeriques. Les moutons électriques, Bordeaux 2017.

Mádl, Karel B.: „Výstava českého umění“. In: Národní listy 43, 1903, č. 128, I. příloha, s. 13. Majerová, Marie: „Letošní novinky dětských knih“. In: Čin 3, 1931, č. 16, s. 366–373. Martinovská, Zuzana: Artuš Scheiner [bakalářská práce, Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova, Praha 2010]. M. Hc.: „Vojenská knížka pro naše děti“. In: Hlas národní obrany 16, 1934, č. 24, s. 8. Místopis českého amatérského divadla I (A–M), Il (N–Ž). Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, útvar ARTAMA, Praha 2000 a 2001. Neff, Ondřej: „Svět bílých bublinek II“. In: Zlatý máj 23, 1979, č. 3, s. 171–176. Neumann, Stanislav: „O nové ilustrace v knihách pro děti“. In: Štěpnice 4, 1951, č. 8, s. 346–353. Novák, Josef: „Ilustrace dětské knihy v poslední době“. In: Úhor 23, 1935, č. 7, s. 141–142. Nožinová, Tereza: Farní kostel sv. Jana Nepomuckého [bakalářská práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2008]. Obrazová, Martina: Ferdinand Engelmüller 1867–1924 [magisterská práce, Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova, Praha 2013]. Padrta, Jiří: Osma a Skupina výtvarných umělců. Odeon, Praha 1992. Pospíšil, Otokar – Suk, Václav František: Dětská literatura česká. Příručka dějin literárních pro školu, knihovny i širší veřejnost. Státní nakladatelství, Praha 1924. Pospíšil, Otokar – Svoboda, Otakar: „Vánoce maličkých“. In: Úhor 14, 1926, č. 1, s. 4–7.

Prahl, Roman: Volné směry. Torst, Praha 1993. Prahl, Roman – Vondráček, Radim – Sekera, Martin: Karikatura a její příbuzní. Obrazový humor v českém prostředí 19. století. Arbor vitae – Západočeská galerie v Plzni, Řevnice – Plzeň 2014. Prokop, Vladimír: Ilustrátoři dobrodružství. Toužimský a Moravec, Praha 2007. Prokůpek, Tomáš: Příběhy československého komiksu I, II. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2015, 2016. Prokůpek, Tomáš a kol.: Ondřej Sekora. Mravenčí a jiné práce. Akropolis – Moravské zemské muzeum, Praha – Brno 2019. Prokůpek, Tomáš – Foret, Martin: Před komiksem. Formování domácího obrázkového seriálu ve 2. polovině XIX. století. Akropolis, Praha 2016. Prokůpek, Tomáš – Kořínek, Pavel – Foret, Martin – Jareš, Michal: Dějiny československého komiksu 20. století. Akropolis, Praha 2014. Pytlík, Radko: Malá encyklopedie českého humoru. Československý spisovatel, Praha 1982. Q.M.V. [Vyskočil, Quido Maria]: „Literatura“. In: Český deník 15, 1926, č. 330, s. 5. R.: „[Dr. Fr. Bulánek Dlouhán…]“. In: Úhor 24, 1936, č. 2–3, s. 55. Rakušanová, Marie: Bytosti odnikud. Academia, Praha 2008. Ryšánková-Voleská, Marta: „Jak pracuji s Mistrem Scheinerem.“ In: Úhor 21, 1933, č. 9–10, s. 169–173. Sezima, Karel: Jos. R. Vilímek. Osobnost i závod. Svaz knihkupců a nakladatelů Československé republiky, Praha 1937.

Seznam učebnic, pomocných knih a učebných pomůcek. Státní nakladatelství, Praha 1933. Scheinerová, Jarina: „Procul negotiis (Loutková představení u Dr. Scheinera)“. In: Loutkář 18, 1932, č. 8, s. 158–165. Smolderen, Thierry: The Origins of Comics: From William Hogarth to Winsor McCay. University Press of Mississippi, Jackson 2014. Soukup, František Alois: „Artuš Scheiner“. In: Úhor 4, 1916, č. 8–9, s. 105–110. Soukup, František Alois: „O ilustrátorech a ilustracích“. In: Úhor 12, 1924, č. 1, s. 1–4. Stehlíková Blanka: Cesty k české ilustraci v knize pro děti a mládež. Albatros, Praha 1984. Suk, Václav František: „Interview s Mistrem A. Scheinerem“. In: Úhor 21, 1933, č. 8, s. 145–147. Suk, Václav František: „J. Čeněk – F. S. Procházka: Děti a zviřátka“. In: Úhor 12, 1924, č. 12, s. 175. Suk, Václav František: „Kulihrášek v dětských dopisech“. In: Národní politika 48, 1930, č. 327, s. 2. Suk, Václav František: „Obrázkové knihy a pohádky pro děti“. In: Národní listy 72, 1932, č. 340, s. 5. Suk, Václav František: „Oslavy Artuše Scheinera“. In: Úhor 21, 1933, č. 9, s. 173–176. Suk, Václav František: „Pozor na dobré obrázkové knihy pro děti k vánocům!“. In: Národní listy 65, 1925, č. 336, s. 9. Suk, Václav František: „Trpaslíček Kulihrášek mezi zvířátky“. In: Úhor 14, 1926, č. 11, s. 143–144. Svačinová-Felixová, Jiřina: Umělci dětem“. In: Národní listy 70, 1930, č. 353, s. 10. Svoboda, Karel: „XIII. výstava Mánesa“. In: Volné směry 8, 1904, č. 11, s. 246–250.

309

Kulihrášek.indd 309

05.11.2021 8:25:49


Šimůnek, Jaroslav: „Ještě jeden návrat“. In: Zlatý máj 36, 1992, č. 6, s. 373. Šindler, Zdenko: Moderní reklama. František Šimáček, Praha 1906. Šmilauer, Vladimír: „Výklady slov“. In: Naše řeč 25, 1941, č. 8, s. 242–247. Švehla, Jaroslav: Česká karikatura XIX. století. Vladimír Žikeš, Praha 1939. Umění na Jubilejní výstavě před sto lety. Národní galerie – Západočeská galerie, Praha – Plzeň, 1991. Urbanová, Eva – Urgošíková, Blažena: Český hraný film I, 1898–1930. NFA, Praha 1995. Tisovský, T. E. [Tobiáš Eliáš]: „Mladý Artuš Scheiner“. In: Úhor 21, 1933, č. 8, s. 138–141. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Art. Scheiner a Marta Voleská: Kulihrášek v hlubinách mořských“. In: Úhor 20, 1932, č. 9–10, s. 244. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Kulihrášek a všesokolský slet“. In: Úhor 20, 1932, č. 5, s. 146–147. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Kulihrášek mezi hračkami“. In: Úhor 21, 1933, č. 7, s. 126. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Kulihrášek na řemesle“. In: Úhor 21, 1933, č. 8, s. 144. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Kulihrášek tulák“. In: Úhor 17, 1929, č. 7, s. 118–119. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Kulihrášek u moře“. In: Úhor 18, 1930, č. 7, s. 207. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Kulihrášek u severní točny“. In: Úhor 19, 1931, č. 7, s. 157. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Kulihráškova abeceda“. In: Úhor 15, 1927, č. 7, s. 109. V.F.S. [Suk, Václav František]: „Benjamin Rabier: Gedeon“. In: Úhor 17, 1929, č. 3–4, s. 54–55. Vlček, Tomáš: Praha 1900. Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890–1914. Panorama, Praha 1986. Voleský, Gustav: „Nakladatel a kritika“. In: Úhor 24, 1936, č. 4, s. 67–69. Vondráčková, Jaroslava: Kolem Mileny Jesenské. Torst, Praha 1991. Vrána, Jaroslav [Mahen, Jiří]: Narabovaná kultura. Stanislav Kočí, Brno 1921. Všetička, František: Václav Říha. SNDK, Praha 1964.

Vykoukal, Jiří: Artuš Scheiner (1863–1938). Ilustrace k pohádkám. Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb 2007. Wenig, Adolf: „Jak jsem začal psáti pro děti“. In: Úhor 16, 1928, č. 1, s. 6–9. Wittlich, Petr: Česká secese. Odeon, Praha 1982. Wittlich, Petr: Důvěrný prostor, nová dálka. Umění české secese. Enigma – Obecní dům, Praha 1997. Wittlich, Petr: Jan Preisler 1872–1918. Obecní dům, Praha 2003. Záhoř, M. [Veselý, Jindřich]: „Pražská pimprlata“. In: České loutkářství 1, 1912, č. 1, s. 8. Zbraslavská, Ludmila: „Kulihrášek s Majdalenkou a kouzlo zlaté jahody“. In: Úhor 23, 1935, č. 9–10, s. 195. Žákavec, František: „Artuš Scheiner sedmdesátníkem“. In: Umění 7, 1934, č. 8, s. 397–401. Ω [Tille, Václav]: „Dětská literatura“. In: Národní listy 38, 1898, č. 165, příloha, s. 9. www.daideli.cz www.pohadkyprodeti.cz www.projekt-gutenberg.org

310

Kulihrášek.indd 310

05.11.2021 8:25:49


ZDROJE VYOBRAZENÍ 1 Artuš Scheiner, kresba z publikace Trpaslíček Kulihrášek mezi zviřátky, 1926, Gustav Voleský, Praha 1926, s. [3], dobový tisk. 12 Karel Stroff, portrétní karikatura Artuše Scheinera, 1902, in: Švanda dudák 21, 1902, č. 7, s. 57, dobový tisk. 13 Artuš Scheiner, V matičním bazaru, 1885, in: Paleček 13, 1885, č. 52, s. [409], dobový tisk. Artuš Scheiner, Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, in: Švanda dudák 7, 1888, č. 5, s. 37, dobový tisk. 15 Artuš Scheiner, Z maškarního plesu, 1896, in: Světozor 30, 1896, č. 14, s. [165], dobový tisk. 16 Artuš Scheiner, Hodina rozloučení v uměleckém pavilloně na Výstavě, 1891, in: Světozor 25, 1891, č. 51, s. 604–605, dobový tisk. Artuš Scheiner, titulní kresba pro svázaný ročník Nového Palečka, 1892, in: Nový Paleček 6, 1892, nestr., dobový tisk. 17 A. Prude [Artuš Scheiner], Bestrafte Eitelkeit, 1889, in: Caviar 4, 1889, č. 30, s. 66–67, dobový tisk. 18 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Karla Matěje Čapka-Choda V třetím dvoře, 1895, Jan Otto, Praha 1895 s. 73, tuš, papír, 16 × 16 cm, Západočeská galerie v Plzni.

19 Anonym, portrétní fotografie Artuše Scheinera z publikace Národní album, 1899, Josef R. Vilímek, Praha 1899, s. 255, dobový tisk. Artuš Scheiner, ilustrace knihy Václava Říhy [Václava Tilleho] Knížka o Růžence a o Bobešovi, 1901, Jan Laichter, Praha 1902 [1901], s. 16, dobový tisk. 20 Hugo Boettinger, karikatura Jana Štence a Artuše Scheinera z alba Karrikatury, 1910, Jan Otto, Praha 1910, s. [43], dobový tisk. 21 Artuš Scheiner, studie k portrétu umělcovy ženy, 1909, tužka, kvaš, papír, 34 × 23 cm, archiv společnosti Dorotheum Vienna, draženo 20. 9. 2008. Artuš Scheiner, návrh na plakát pro divadelní hru Jaroslava Kvapila Sirotek, 1906, uhel, akvarel, karton, 107 × 76 cm, Památník národního písemnictví, Umělecké sbírky, fond Karáskova galerie. 22 Artuš Scheiner, malby na oltáři svatého Kříže z farního kostela svatého Jana Nepomuckého ve Štěchovicích, 1911–1913, foto Jan Mrázek. Artuš Scheiner, Illuse krátkozrakých, 1906, in: Švanda dudák 25, 1906, č. 47, s. 417–418, tuš, barva stříkaná přes šablonu, papír, 30 × 45 cm, Vědecká knihovna v Olomouci, fond Nakladatelství František Topič. 23 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Giovanniho Boccaccia Povídka o Kikibiovi,

kuchaři pana Konráda, 1902, in: Sníh, Mánes, Praha 1903 [1902], s. 42–43, dobový tisk. 24 Artuš Scheiner, ilustrace Povídky bez názvu z knihy Božena Němcová maličkým, 1915, Bedřich Kočí, Praha 1915, s. [6], dobový tisk. 25 Artuš Scheiner, vlastní karikatura z dopisu Václavu Tillemu, [23.] 2. 1906, inkoust, papír, 19,5 × 14,7 cm, Památník národního písemnictví, Literární archiv, fond Václav Tille. Artuš Scheiner, Ilustrace knihy Adolfa Weniga Kocourkov, 1903, František Topič, Praha 1903, s. 57, lavírovaná kresba tuší, papír, 26,9 × 24,9 cm, Vědecká knihovna v Olomouci, fond Nakladatelství František Topič. 26 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Tobiáše ­Eliá­še Tisovského Král Myška a princ Junák, 1905, František Šimáček, Praha 1905, s. 21, tuš, papír, 41 × 27,3 cm, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě. 27 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Šibal Abu Hasan z knihy Bohumila Kliky Pohádky Šťastného domova: O Sněžence a jiné pohádky, 1910, František Šimáček, Praha 1910, s. [68a], tuš, akvarel, kvaš, papír, 38,5 × 26,8 cm, archiv společnosti Dorotheum Vienna, draženo 22. 9. 2018. 28 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Karla Jaromíra Erbena Tři zlaté vlasy děda Vševěda, 1904, Dědictví Komenského, Praha 1904, s. 7, tuš, akvarel, papír, 16,7 × 20,1 cm, Yale

University Arts Library, Emma Joy Dana Collection of Artuš Scheiner. 29 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Zlatý vrch z knihy Pohádky Boženy Němcové, 1912, Josef R. Vilímek, Praha 1912, s. [160a], kvaš, akvarel, tužka, karton, 33,1 × 25,3 cm, Památník národního písemnictví, Umělecké sbírky, fond Josef R. Vilímek. Artuš Scheiner, ilustrace knihy Václava Hladíka Dobyvatelé, 1910, Hejda a Tuček, Praha 1910, s. [64a], kvaš, papír, 45 × 30 cm, Muzeum umění Olomouc. 30 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Hermanna Eduarda Jahna Zur Naturgeschichte des Weibes, 1902, Gustav Grimm, Budapešť 1902, s. [17], dobový tisk. Artuš Scheiner, ilustrace knihy Armanda Silvestreho Die Sieben Todsünden: Die Unzucht, 1904, Gustav Grimm, Budapešť 1904, s. [53], dobový tisk. 31 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Adolfa Velhartického Lásky rozkoš a muka, 1917, František Šimáček, Praha 1917, s. [112a], lavírovaná kresba tuší, běloba, papír, 28 × 20,2 cm, Národní muzeum – Knihovna Národního muzea, podsbírka Knižní kultura, fond Ilustrace. 32 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Václava Štecha Maloměstský pepř, 1911, Jan Otto, Praha 1911, přední obálka, dobový tisk.

311

Kulihrášek.indd 311

05.11.2021 8:25:49


33 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Karla Matěje Čapka-Choda Nejvyšší H z knihy Nůše pohádek, díl II., 1919, Pražská akciová tiskárna, Praha 1919, s. 63, dobový tisk.

Artuš Scheiner, ilustrace knihy Adolfa Weniga Baron Prášil, 1930, Plamja, Praha 1930, s. 22, tuš, papír, 18,1 × 25,5 cm, Vědecká knihovna v Olomouci, fond Nakladatelství František Topič.

34 Artuš Scheiner, Lyžařský sport, 1922, in: Světozor 22, 1922, č. 8, s. [191a], dobový tisk.

39 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Pahorek skřítků z knihy Vybrané Andersenovy pohádky, 1927, Jan Otto, Praha 1927, s. [78a], tuš, kvaš, akvarel, papír, 21,3 × 16,6 cm, archiv galerie Art Praha.

35 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Felixe Achillea de la Cámara [Felixe Emila Josefa Karla Cammry] Černý mág, 1920, Karel Šolc, Kutná Hora 1920, přední obálka, dobový tisk. Artuš Scheiner, ilustrace knihy Václava Říhy [Václava Tilleho] Růženka, 1920, Dědictví Komenského, Praha 1920, s. 3, akvarel, papír, 18,4 × 25 cm, Yale University Arts Library, Emma Joy Dana Collection of Artuš Scheiner. 36 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Rozum a Štěstí z knihy Karla Jaromíra Erbena České pohádky, díl II., 1926, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1926, s. 67, tuš, akvarel, papír, 36,7 × 29,2 cm, Galerie výtvarného umění v Náchodě. 37 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Jana Františka Hrušky Vo třech princeznach, 1921, Česká grafická Unie, Praha 1921, s. 2, tuš, akvarel, papír, 19,4 × 24,1 cm, Yale University Arts Library, Emma Joy Dana Collection of Artuš Scheiner. Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Lička-samochtička z knihy Josefa Štefana Kubína Dárek od pohádky, 1925, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1925, s. 47, dobový tisk. 38 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Paďousy z knihy Františka Homolky Pohádky bez princezen, 1929, Česká grafická Unie, Praha 1929, s. [40a], lavírovaná kresba tuší, běloba, papír, 30,9 × 21,3 cm, Yale University Arts Library, Emma Joy Dana Collection of Artuš Scheiner.

40 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Julia Zeyera Román o věrném přátelství Amise a Amila, 1928, Česká grafická Unie, Praha 1928, s. [86a], kvaš, papír, 32,5 × 25 cm, archiv společnosti Art Consulting Brno, foto Ondřej Krchňák. Artuš Scheiner, Ilustrace knihy Julia Ze­yera Ondřej Černyšev, 1935, Česká grafická Unie, Praha 1935, s. [130a], tuš, akvarel, běloba, papír, 31,5 × 21 cm, Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin literatury, fond Artuš Scheiner. 41 Artuš Scheiner, Scheinerovo loutkové divadlo, 1932, Josef R. Vilímek, Praha 1932, nestr., dobový tisk, Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin divadla. Anonym, fotografie z vernisáže Scheinerovy výstavy v Ústřední knihovně hlavního města Prahy, 1933, in: Úhor 21, 1933, č. 9, s. 174, dobový tisk. 42 Sešitové vydání knihy Jana Kabelíka Povídky ze Shakespeara, František Šimáček, Praha 1913, foto Michal Smejkal. 43 Publikace Václava Říhy [Václava Tilleho] Mariana, Liliana, Bolenka a Růženka, Dědictví Komenského a Česká grafická unie, Praha 1920 a 1921, foto Michal Smejkal. 44 Anonym, obálka knihy Václava Františka Suka Dobré knihy dětem, 1929, Masarykův

lidovýchovný ústav, Praha 1929, přední obálka, dobový tisk. 45 Marie Fischerová-Kvěchová, Z knih, 1926, in: Úhor 16, 1926, č. 1, s. [1a], dobový tisk. Artuš Scheiner, kresba z publikace Františka Homolky Česká říkadla, 1925, Gustav Voleský, Praha 1925, s. [4], dobový tisk. 46 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Tobiáše ­Eliáše Tisovského Král Myška a princ Junák, 1905, František Šimáček, Praha 1905, s. 12, dobový tisk. 47 Artuš Scheiner, kresba z publikace Kulihrášek mezi hračkami, 1933, Gustav Voleský, Praha 1933, s. [1], dobový tisk. 48 Artuš Scheiner, kresba z publikace Boubelinka hospodaří, 1932, Gustav Voleský, Praha 1932, s. [6], dobový tisk. 49 Artuš Scheiner, V sezóně lázní, 1889, in: Světozor 23, 1889, č. 23, s. 345, dobový tisk. 50 Winsor McCay, výřez z komiksu Little Nemo in Slumberland, 1908, McCay Features Syndicate, New York 1945, s. 9, dobový tisk. Artuš Scheiner, kresba z publikace Milínek cestovatel, 1932, Gustav Voleský, Praha 1932, s. [7] a [9], dobový tisk. 51 Benjamin Rabier, Gedeon v Africe, 1928, Melantrich, Praha 1928, s. [18], dobový tisk. 52 Anonym, fotografie tělocvičné hry Kulihrášek mezi Sokoly, 1933, in: Úhor 21, 1933, č. 4, s. 80, dobový tisk. Titulní strana publikace Jaroslava Kuldy a Otokara Pospíšila Kulihrášek mezi Sokoly, 1932, Otakar Pospíšil, Malé Svatoňovice 1932, s. [1], dobový tisk.

53 Josef Augustin Paukert, loutka Kulihráška, 1932, sádra, dřevo, látka, soukromá sbírka, foto Miroslav Škvára. Anonym, soustružené loutky vodníka a Kulihráška, dřevo, třicátá léta, soukromá sbírka, foto Karel Poneš. 54 Ferdinand Fiala, obálka publikace Kulíšek a Kulihrášek, 1928, Vojtěch Šeba, Praha 1928, s. [1], dobový tisk. Anonym, ochranná známka Kulihráška z publikace Kulihrášek tulák, 1929, Gustav Voleský, Praha 1929, s. [1], dobový tisk. 55 Anonym, fotografie publikací s Kulihráškem a jeho loutky z prospektu Voleského knihy pro mládež, třicátá léta, Gustav Voleský, Praha, s. 24, dobový tisk. 56 Publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Janka Hraškov výlet, Oldřich Trávníček, Žilina 1928, foto Michal Smejkal. Publikace Artuše Scheinera a Marty ­Voleské Kulihrášek sportovec, Gustav Voleský, Praha 1930, foto Michal Smejkal. 57 Publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihráškova abeceda, Kulihrášek tulák, Kulihrášek u moře a Kulihrášek sportovec, Gustav Voleský, Praha 1927, 1929 a 1930, foto Michal Smejkal. 58 Čestmír Ryšánek, fotografický portrét Marty Voleské, 1928, dobová fotografie, soukromá sbírka. 59 Artuš Scheiner, ilustrace reklamní pohádky Marty Voleské Zázračný vlas, třicátá léta, Otta, Rakovník, třicátá léta, s. [1], dobový tisk. Adolf Kašpar, autoportrét s Kulihráškem, 1929, nepublikováno, akvarel, papír, 30 × 23 cm, soukromá sbírka.

312

Kulihrášek.indd 312

05.11.2021 8:25:49


60 Artuš Scheiner, kresby z publikace Deset malých černoušků, 1933, Gustav Voleský, Praha 1933, s. [4] a [5], dobový tisk. Artuš Scheiner, ilustrace knihy Marty Voleské Jen vesele!, 1937, Gustav Voleský, Praha 1937, s. 85, tuš, akvarel, papír, 24,5 × 19,5 cm, archiv aukčního domu Sýpka, foto Karel Poneš. 61 Miloš Novák, přípravné skici k ilustracím knihy Marty Voleské a Vladimíra Vackeho Kulihráškova veselá početnice, 1941, tužka, papír, 30 × 21 cm, soukromá sbírka. Miloš Novák, ilustrace knihy Marty Voleské a Vladimíra Vackeho Kulihráškova veselá početnice, 1941, Gustav Voleský, Praha 1941, s. 29, dobový tisk. Miloš Novák, kresba z publikace Kulihrášek mezi zviřátky, 1941, Gustav Voleský, Praha 1941, s. [1], dobový tisk. 62 Publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Milínek cestovatel, Gustav Voleský, Praha 1932, foto Michal Smejkal. 63 Kniha Marty Voleské a Vladimíra Vackeho Kulihráškův národní slabikář, Gustav Voleský, Praha 1940, foto Michal Smejkal. 64 Artuš Scheiner, ilustrace z publikace Jana Kabelíka Povídky ze Shakespeara: Hamlet, 1913, František Šimáček, Praha 1913, s. [1a], dobový tisk. 65 Artuš Scheiner, studie k ilustraci příběhu O Popelce z knihy Bohumila Kliky Pohádky Šťastného domova: O Popelce a jiné pohádky, 1909, František Šimáček, Praha 1910, s. [4a], tuš, akvarel, kvaš, papír, 36 × 25,5 cm, archiv aukčního domu Zezula. Artuš Scheiner, ilustrace příběhu O Popelce z knihy Bohumila Kliky Pohádky Šťastného domova: O Popelce a jiné pohádky, 1910, František Šimáček, Praha

1910, s. [4a], tuš, akvarel, kvaš, papír, 38 × 26,5 cm, archiv společnosti Dorotheum Vienna, draženo 20. 9. 2008. 67 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Karla Jaromíra Erbena Tři zlaté vlasy děda Vševěda, 1904, Dědictví Komenského, Praha 1914, s. [23], tuš, akvarel, papír, 16,2 × 19 cm, Yale University Arts Library, Emma Joy Dana Collection of Artuš Scheiner. Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Pták Ohnivák a liška Ryška z knihy Karla Jaromíra Erbena České pohádky, díl I., 1925, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1926, s. [23], tuš, akvarel, papír, 37 × 29,2 cm, Galerie výtvarného umění v Náchodě. 68 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Lokýtek z knihy Josefa Štefana Kubína Pohádky mládí, 1930, Novina, Praha 1930, s. 68, tuš, papír, 31 × 22 cm, Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin literatury, fond Artuš Scheiner. 69 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Julia Zeyera Román o věrném přátelství Amise a Amila, 1928, Česká grafická Unie, Praha 1928, s. [56a], kvaš, papír, 32,5 × 25 cm, archiv společnosti Art Consulting Brno, foto Ondřej Krchňák. 70 Artuš Scheiner, Ilustrace knihy Josefa Kubálka V tajemné lesní říši, 1933, Alois Hynek, Praha 1933, s. [8a], dobový tisk. Artuš Scheiner, ilustrace knihy Jiřího Ohneta Cesta k lásce, 1927, Sfinx, Praha 1927, s. [144a], lavírovaná kresba tuší, papír, 31 × 21 cm, Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin literatury, fond Artuš Scheiner. 71 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Giovanniho Boccaccia Povídka o Kikibiovi, kuchaři pana Konráda, 1902, in: Sníh, Mánes, Praha 1903 [1902], s. 69, dobový tisk.

72 Artuš Scheiner, studie k ilustraci publikace Václava Říhy [Václava Tilleho] Berona, 1921, přetištěno v knize Václava Říhy Pohádky o princeznách, Albatros, Praha 1991, s. 48, dobový tisk. Artuš Scheiner, ilustrace knihy Václava Říhy [Václava Tilleho] Berona, 1921, Dědictví Komenského, Praha 1921, s. [4], tuš, akvarel, papír, 16,5 × 25,4 cm, Yale University Arts Library, Emma Joy Dana Collection of Artuš Scheiner. 73 Artuš Scheiner, výřez z ilustrace publikace Václava Říhy [Václava Tilleho] Lada, 1918, přetištěno na obálce výstavního katalogu Pohádkové motivy v českém umění kolem roku 1900, Národní galerie, Praha 1990, s. [1], dobový tisk. 74 Artuš Scheiner, ilustrace knihy E. T. A. Hoffmanna Louskáček a Myší král, 1924, Jan Otto, Praha 1924, Praha, tuš, akvarel, papír, 38 × 31,3 cm, Národní muzeum – Knihovna Národního muzea, podsbírka Knižní kultura, fond Ilustrace. 75 Artuš Scheiner, ilustrace knihy Logana Marshalla Myth and Legends of All Nations, 1914, John C. Winston, Philadelphia 1914, s. [160a], dobový tisk. Artuš Scheiner, ilustrace knihy Violy z Prácheňska Dub a slavík, 1923, Jan Svátek, Praha 1923, s. [32], tuš, akvarel, papír, 35,9 × 26 cm, Yale University Arts Library, Emma Joy Dana Collection of Artuš Scheiner. 76 Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Vo posledním nedvědu na brti z knihy Jindřicha Šimona Baara Chodské povídky a pohádky, řada II, 1922, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1922, s. [70a], tuš, akvarel, papír, 41,3 × 29,2 cm, Yale University Arts Library, Emma Joy Dana Collection of Artuš Scheiner.

77 Artuš Scheiner, obálka knihy Gustava Aimarda Piráti prérie, 1924, Karel Vačlena, Železný Brod 1924, 31,5 × 23,5 cm, přední obálka, archiv aukčního domu Artia. Artuš Scheiner, ilustrace příběhu Vlkodlak z knihy Bohumila Kliky Pohádky Šťastného domova: O Sněžence a jiné pohádky, 1910, František Šimáček, Praha 1910, s. [24a], tuš, akvarel, kvaš, papír, 37 × 25,5 cm, archiv galerie Pictura. 81–91 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Trpaslíček Kulihrášek mezi zviřátky, Gustav Voleský, Praha 1926. 93–103 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihráškova abeceda, Gustav Voleský, Praha 1927. 105–115 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihráškův výlet, Gustav Voleský, Praha 1928. 117–127 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek tulák, Gustav Voleský, Praha 1929. 129–139 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek sportovec, Gustav Voleský, Praha 1930. 141–151 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek u moře, Gustav Voleský, Praha 1930. 153–163 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek u severní točny, Gustav Voleský, Praha 1931. 165–175 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek trosečník, Gustav Voleský, Praha 1931.

313

Kulihrášek.indd 313

05.11.2021 8:25:49


177–187 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Kulihrášek a všesokolský slet, Gustav Voleský, Praha 1932. 189–199 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek v hlubinách mořských, Gustav Voleský, Praha 1932. 201–211 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek mezi hračkami, Gustav Voleský, Praha 1933. 213–223 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek na řemesle, Gustav Voleský, Praha 1933. 225–235 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek u čaroděje, Gustav Voleský, Praha 1934. 237–247 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Kulihrášek s Majdalenkou a kouzlo zlaté jahody, Gustav Voleský, Praha 1935. 249–259 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Divík z lesů, Gustav Voleský, Praha 1934. 261–271 Faksimile publikace Artuše Scheinera a Marty Voleské Sláva děti, vojáci jsou tady!, Gustav Voleský, Praha 1934. 276 Anonym, fotografický portrét Artuše Scheinera, třicátá léta, in: Jas 13, 1939, č. 1, s. 9, dobový tisk. 278 Čestmír Ryšánek, fotografický portrét Marty Voleské-Ryšánkové, 1931, dobová fotografie, soukromá sbírka. 280 Artuš Scheiner, obálka publikace Zvířátka – moji kamarádi. Gustav Voleský, Praha 1933, s [1], dobový tisk.

281 Artuš Scheiner, obálka publikace Tintilin kod čarobnjaka, 1936, Zaklada tiskare Narodnih novina, Záhřeb 1936, s. [1], dobový tisk.

290–291 Artuš Scheiner, obrazový scénář publikace Kulihrášek u čaroděje, [23. 8. 1929], tužka, tuš, akvarel, papír, 14,2 × 15,3 cm, soukromá sbírka.

282 Dopisy a libreta Artuše Scheinera, dvacátá a třicátá léta, soukromá sbírka, foto Michal Smejkal.

292–293 Artuš Scheiner, obrazový scénář publikace Kulihrášek s Majdalenkou a kouzlo zlaté jahody, polovina třicátých let, tužka, tuš, akvarel, papír, 14,2 × 15,3 cm, soukromá sbírka.

284 Dopis Artuše Scheinera Martě Voleské, 23. 8. 1929, inkoust, papír, 14,2 × 15,3 cm, soukromá sbírka. 285 Dopis Artuše Scheinera Martě Voleské, začátek třicátých let, inkoust, akvarel, papír, 10,7 × 14,9 cm, soukromá sbírka. Dopis Artuše Scheinera Martě Voleské, 27. 2. 1933, inkoust, akvarel, papír, 10,6 × 14,6 cm, soukromá sbírka. Dopis Artuše Scheinera Martě Voleské, konec roku 1933, inkoust, akvarel, papír, 10,5 × 14,9 cm, soukromá sbírka. 286 Dopis Artuše Scheinera Martě Voleské, začátek třicátých let, inkoust, akvarel, papír, 10,8 × 15 cm, soukromá sbírka. Dopis Artuše Scheinera Martě Voleské, 31. 1. 1934, inkoust, akvarel, papír, 10,7 × 15 cm, soukromá sbírka. 287 Dopis Artuše Scheinera Martě Voleské, [1934], inkoust, akvarel, papír, 10,7 × 14,9 cm, soukromá sbírka. 288 Artuš Scheiner, starší verze psaného scénáře publikace Kulihrášek u čaroděje, konec dvacátých let, tužka, papír, 22,9 × 14,3 cm, soukromá sbírka. 288–289 Artuš Scheiner, novější verze psaného scénáře publikace Kulihrášek u čaroděje, [23. 8. 1929], inkoust, papír, 14,2 × 15,3 cm, soukromá sbírka.

294 Artuš Scheiner, dvě kresby z publikace Kulihrášek v hlubinách mořských, 1932, Gustav Voleský, Praha 1932, s. [5], tuš, akvarel, papír, 12 × 34,5 cm, soukromá sbírka. 295 Artuš Scheiner, kresba z publikace Kulihrášek na řemesle, 1933, Gustav Voleský, Praha 1933, s. [6], tuš, akvarel, papír, 30 × 36 cm, soukromá sbírka. 296 Artuš Scheiner, kresba z publikace Kulihrášek u čaroděje, 1934, Gustav Voleský, Praha 1934, s. [3], tuš, akvarel, papír, 29,5 × 39 cm, soukromá sbírka. 297 Artuš Scheiner, kresba z publikace Kulihrášek u čaroděje, 1934, Gustav Voleský, Praha 1934, s. [6], tuš, akvarel, papír, 29,8 × 35,5 cm, soukromá sbírka. 298–299 Dedikace Artuše Scheinera na publikacích Trpaslíček Kulihrášek mezi zviřátky, Kulihrášek v hlubinách mořských, Kulihrášek a všesokolský slet, Kulihrášek mezi hračkami a Kulihrášek na řemesle, 1926, 1932 a 1934, Gustav Voleský, Praha 1926, 1932 a 1933, soukromá sbírka. 300 Výřez ze zkušebního nátisku strany z publikace Kulihrášek u severní točny s vyjádřením Artuše Scheinera k barevnosti, 1931, soukromá sbírka.

314

Kulihrášek.indd 314

05.11.2021 8:25:49


JMENNÝ REJSTŘÍK

A Aimard, Gustave  35, 77, 313 Aleš, Mikoláš  13, 32, 36, 66–68 Andersen, Hans Christian  39, 277, 312 Augusta, Jan Maria  65, 308 B Baar, Jindřich Šimon  37, 313 Bačovská, Jana  308 Bass, Eduard  308 Beardsley, Aubrey  19 Berger, Augustin  18, 308 Bezděková, Olga  72, 308 Bílek, František  41 Bilibin, Ivan  27, 45 Blažek, Jiří  73 Blecha, Jaroslav  41, 308 Blümlová, Dagmar  24, 308 Boccaccio, Giovanni  23–24, 71, 311, 313 Boettinger (Böttinger), Hugo  20, 24, 31, 33–34, 308, 311 Bouda, Cyril  40 Boudová, Anna  24 Brožík, Václav  15 Brtník, Václav  54, 308 Brukner, Josef  302 Brunner, Vratislav Hugo  32 Brychta, Jaroslav  53 Březina, Václav  71, 308 Buchan, John  35 Bujnák, Pavel  307 Bulánek-Douhán, František  224 Burian, Zdeněk  77 Busch, Wilhelm  53 C Cámara, Felix Achilles de la (vl. jm. Cammra, Felix Emil Josef Karel)  35, 312 Crane, Walter  19 Crnojević, N.  307 Č Čadík, Jindřich  34, 47, 308 Čapek-Chod, Karel Matěj  18, 33, 311–312

Čapek, Josef  33 Čapek, Karel  33 Čech, Pavel  77 Čeněk, Jan  45 Čermák, Jaroslav  15 Černý, Antonín Bohumil  80 Černý, František  52 Černý, Věnceslav  33, 68 Červenka, Jan  68 D Devrien, Alfred  37 Doré, Gustave  276 Dulac, Edmund  36–37, 64–65 E Effenberger, Vratislav  302 Engelmüller, Ferdinand  18, 22, 309 Erben, Karel Jaromír  27–28, 36, 47, 67–68, 73, 311–313 F Fabrice, Delphi  31 Fa Presto (vl. jm. Mašek, Karel)  18 Fiala, Ferdinand  51, 54, 312 Filla, Emil  32 Fischerová-Kvěchová, Marie  69, 312 Foret, Martin  51, 309 Franta, Karel  71 Frey, Jaroslav  55, 66, 308 Fučíková, Renáta  73 G Gallen-Kallela, Akseli  27 Grimm, Gustav  16–17, 30–31, 37 Guth-Jarkovský, Jiří  18 H Haering, Otakar  53 Hájek, Ladislav  18, 308 Hálek, Vítězslav  22 Hammett, Dashiell  38 Hánová, Markéta  26, 308

Harlas, František Xaver (pseud. Tongi, S. U.) 21–22, 34, 35, 308 Hauff, Wilhelm  40 Havlíček, Jaroslav  28 Hejda, František Karel  15, 18, 308 Hertwig, Robert  27 Hilar, Karel Hugo  31 Hilbert, Jaroslav  18, 22 Hilbert, Kamil  21 Hitler, Adolf  59 Hladík, Václav  29–30, 311 Hoffmann, Ernst Theodor Wilhelm  37, 73–74, 277, 313 Hoffmeister, Adolf  71, 308 Hofmeisterová, Jana  71, 308 Hokr, Josef  60 Holan, Vladimír  71 Holešovský, František  68–70, 302, 308 Holý, Miloslav  32, 308 Homolka, František  38, 40, 45, 59, 308, 312 Hoover, Herbert  37 Hourticq, Louis  27 Hrska, Alexandr Vladimír  34 Hrubín, František  68, 71, 308 Hruška, Jan František  37, 312 Hübnerová, Marie  52 Hučín, Ondřej  73, 308 Hynais, Vojtěch  15 Ch Chandler, Raymond  38 Chrobák, Ondřej  308 J Jahn, Hermann Eduard  30, 311 Janáček, Pavel  53, 309 Jareš, Michal  51, 309 Jareš, Stanislav  19, 308 Jaroš, Gustav  24 Jelínek, Hanuš  32, 308 Jesenská, Milena  31, 310 Jesenský, Jan  31 Jiránek, Miloš  20, 32, 308

John, Jaromír (vl. jm. Markalous, Bohumil) 35 Jonáková, Ivana  308 K Kabelík, Jan  27, 42, 64, 312–313 Kalvoda, Alois  34 Karafiát, Jan  20, 65 Kašpar, Adolf  58–59, 66, 68, 312 Kirschbaum, Antonín  18 Klenka, Josef  18 Klika, Bohumil  27, 65, 77, 311, 313 Klimeš, Antonín  53 Klosová, Ljuba  52 Kočí, Bedřich  25, 35, 37 Kofroň, Petr  73, 308 Kohout, František  18 Kohoutek, Cyril  301, 309 Kořínek, Pavel  51, 53, 309 Kotalík, Jiří  71 Kotěra, Jan  20, 24 Kotík, Pravoslav  33 Koubová, F.  53, 309 Kožíšek, František  16 Krejčík, Karel (pseud. Roland)  13, 16 Krchňák, Ondřej  312–313 Kroftová, Jarmila  35, 309 Křička, Jaroslav  36, 308 Kříženecký, Jan  14 Kubálek, Josef  38, 70, 313 Kubička, Josef  59 Kubín, Josef Štefan  37, 68, 312–313 Kubišta, Bohumil  32 Kučerová-Herbstová, Marie  53 Kulda, Jaroslav  52, 312 Kupecký, Jan  34 Kupka, František  24, 33 Kuthan, Jiří  22, 309 Kutina, Rudolf  18 Kvapil, Jaroslav  21, 309, 311 L Lada, Josef  28, 36, 51, 68, 72, 302 La Fontaine, Jean de  276

315

Kulihrášek.indd 315

05.11.2021 8:25:50


Laichter, Jan  19 Laichter, Prokop  65, 309 Lambertin 309 Langer, František  44 Lauda, Richard  34 Lhoták, Kamil  71, 308 Lipan, Miroslav  53 Lounek, Václav Josef  38 Luce, Christine  73, 309 Lumière, Louise  14 M Mádl, Karel Boromejský  19–20, 23, 33–34, 309 Mahen, Jiří (pseud. Vrána, Jaroslav)  35, 310 Machar, Josef Svatopluk  18 Majerová, Marie  54, 309 Mánes, Josef  20, 34, 66, 68, 309 Marešová, Milada  40 Markalous, Bohumil (vl. jm. Jaromír John)  35–36, 308 Marold, Luděk  14–15, 17 Marshall, Logan  27, 75, 313 Martinovská, Zuzana  309 Mařák, Julius  18 Mašek, Karel  18 Matějček, Antonín  32, 308 Mates, Rudolf  80 McCay, Winsor  14, 49–51, 309, 312 Merhaut, Josef  18 Méténier, Oscar  31 Mírovský, Václav  51, 54 Morris, William  19 Mrázek, Jan  311 Mudruňka, Alois  29 Mucha, Alfons  21, 34 Mušek, Karel  37 Mušková, Alice  37 Mušková-Shawová, Hana  37–38 Mužák, Petr  277 N Neff, Ondřej  71, 309 Nechleba,Vratislav 34 Němcová, Božena  24–25, 27–29, 37, 65–68, 73–74, 311 Neuberg, Josef  51 Neumann, Karel Tomy  51 Neumann, Stanislav  66–68, 309 Neumann, Stanislav Kostka  66 Novák, Josef  55, 309 Novák, Láďa  19 Novák, Miloš  61, 63, 307, 313 Nožinová, Tereza  22, 309

O Obrazová, Martina  309 Ohnet, Jiří  70, 313 Oliva, Viktor  13, 31, 34–35 Otto, Jan  33 P Padrta, Jiří  32, 309 Pallas, Gustav  40 Panuška, Jaroslav  19 Paša, Míla  51 Paukert, Josef Augustin  53, 312 Pavlíček, Tomáš  53, 309 Pavlík, Karel  15 Pfeifer, Antonín  18 Pokorný, Rudolf  13 Poneš, Karel  312–313 Pospíšil, Otokar  27, 44–45, 52, 309, 312 Prahl, Roman  15, 309 Preisler, Jan  23, 33, 41, 310 Preissig, Vojtěch  20, 65 Procházka, František Serafínský  29, 44–45, 260 Prokop, Vladimír  33, 309 Prokůpek, Tomáš  51, 71, 309 Pytlík, Radko  71, 309 Q Qui Rit, Jean (vl. jm. Schwarz, Armin)  31 R Rabier, Benjamin  51, 55, 310, 312 Rada, Matěj  22 Radimský, Václav  34 Rakušanová, Marie  33–34, 309 Reis, Vladimír  73 Roland (vl. jm. Krejčik, Karel)  13, 16 Royt, Jan  22, 309 Ruth, František  27 Ryšánek, Čestmír  58, 312, 314 Ř Říha, Václav (vl. jm. Tille, Václav)  19, 25, 35, 43, 72–73, 308, 310–313 S Sacher-Masoch, Leopold von  37 Saudek, Kája  77 Sedláček, Hanuš  44 Sedláček, Jakub  302 Sekera, Martin  309 Sekora, Ondřej  40, 51, 60, 72, 302, 309 Sezima, Karel  34–35, 309 Shakespeare, William  27, 42, 64, 312–313 Shaw, Joseph Thompson  37–38 Scheiner, Artuš ml.  20, 74

Scheiner, Josef  12–13, 18, 38 Scheinerová, Františka  20–21 Scheinerová, Jarina  12, 309 Scheinerová, Juliana  12 Schikaneder, Jakub  15 Schwarz, Armin (pseud. Qui Rit, Jean)  31 Schweigstill, Bohumil  40 Sílová, Bohumila  60 Silvestre, Armand  30, 311 Skála, František, jr.  73 Sládek, Josef Václav  260 Slavíček, Antonín  21 Sluková, Anežka  40 Smatek, Fráňa  53 Smejkal, Michal  312–314 Smolderen, Thierry  14, 309 Součková, Milada  71 Soukup, František Alois  27, 45, 309 Stalin, Josif Vissarionovič  67 Stanovský, Vladislav  72 Stehlíková, Blanka  309 Stejskal, Martin  302 Stroff, Karel  12, 34, 311 Stroupežnický, Ladislav  18, 276 Studnička, Alois  277 Sucharda, Stanislav  20, 23–24 Sucharda, Vojtěch  24 Suk, Václav František  27, 41, 44–46, 49, 54–55, 80, 92, 116, 140, 152, 176, 188, 200, 212, 275–278, 283, 301, 309–310, 312 Svačinová-Felixová, Jiřina  54–55, 309 Světlá, Karolina  277 Svoboda, František Xaver  276 Svoboda, Karel  309 Svoboda, Otakar  44–45, 309 Svolinský, Karel  40 Swift, Jonathan  27 Synek, Adolf  51 Š Šaloun, Ladislav  23–24 Šámal, Petr  53, 309 Šeba, Vojtěch  51, 53–54 Šimáček, Bohuslav  26–27 Šimáček, František  24, 26–27 Šimon, Tavík František  24, 34 Šimůnek, Jaroslav  72, 77, 310 Šimůnek, Karel  18, 24 Šindler, Zdenko  310 Škréta, Karel  34 Škvára, Miroslav  312 Šmilauer, Vladimír  47, 310 Špála, Václav  33 Špillar, Karel  34

Štáfl, Otakar  41 Štech, Václav  18, 32, 311 Štenc, Jan  20, 64, 311 Štíplová, Ljuba  302 Štursa, Jan  20 Švabinský, Max  21, 23, 34 Šváb, Ludvík  302 Šváb Malostranský, Josef  14 Švanda ze Semčic, Karel  18 Švehla, Jaroslav  310 T Tannerová, Ilse-Dore  37 Tesařová, Ludmila  40 Thackeray, William Makepeace  31 Thuma, Karel Ladislav  13 Tille, Václav (pseud. Říha, Václav)  18–20, 24–25, 27, 36–37, 40–41, 44, 68, 73, 276, 308, 310–313 Tisovský, Tobiáš Eliáš  12, 26, 46–47, 277, 310–312 Tongi, S. U. (vl. jm. Harlas, František Xaver) 21–22, 34, 35, 308 Trávníček, Oldřich  52 Trnka, Jiří  40 Tůma-Zevloun, Ladislav  37 U Ulrich, Jaroslav  38 Úprka, Joža  20 Urbánek, Mojmír  53 Urbanová, Eva  14, 310 Urgošíková, Blažena  14, 310 V Vacke, Vladimír  61, 63, 313 Vahala, Zdeněk  61 Vansová, Terezia  307 Velhartický, Adolf  27, 31, 35, 311 Velich, Vratislav  40 Veselý, Jindřich (pseud. Záhoř, M.)  24, 310 Veverková, Heda  307 Vilímek, Josef Richard  35 Viola z Prácheňska  75 Vlček, Tomáš  20, 71, 310 Voleská-Ryšánková, Marta  9, 11, 46–49, 51, 54–55, 58–61, 63, 70, 72, 77, 80, 92, 104, 116, 128, 152, 164, 188, 260, 275, 277–278, 281–287, 301–303, 307–310, 312–314, 322 Voleský, Gustav  44–47, 49, 52–55, 58, 60, 72, 116, 236, 283, 301, 310–312 Voleský, Otto  60–61 Vondráček, Radim  309 Vondráčková, Jaroslava  31, 310 Vrána, Jaroslav (vl. jm. Mahen, Jiří)  35, 310

316

Kulihrášek.indd 316

05.11.2021 8:25:50


Všetička, František  310 Vykoukal, Jiří  310 Vyskočil, Quido Maria  40, 44, 54, 309 W Wagnerová, Líba  52 Waltrová, Olga  53 Weigl, Petr  71 Wenig, Adolf  25–26, 38, 40, 44, 310–312 Wenig, Josef  28, 65 Wiesenberger, Karel  31 Wigand, Georg  37 William Hogarth  14, 309 Winter, Tomáš  308 Wittlich, Petr  23, 29, 71, 310

Z Záhoř, M. (vl. jm. Veselý, Jindřich)  24, 310 Zbraslavská, Ludmila (vl. jm. Jakubíčková, Ludmila)  55, 310 Zeyer, Julius  40–41, 69, 73, 279, 312–313 Zíka,Vláďa 61 Zrzavý, Jan  29, 41

Ž Žáček, Jiří  9, 72, 275, 302–305 Žákavec, František  17, 310 Ženíšek, František  15 Županský, Vladimír  20, 33

317

Kulihrášek.indd 317

05.11.2021 8:25:50


RÉSUMÉ Le livre Kulihrášek. Récits complets et histoire de leurs créateurs [Kulihrášek. Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců] présente la série de livres illustrés tchèques sur le lutin Kulihrášek qu’il replace dans leur plus large contexte culturel (majoritairement) tchèque et, de façon plus détaillée, dans le contexte de l’œuvre de leurs auteurs – l’artiste Artuš Scheiner et l’écrivain Marta Voleská. L’introduction du livre, principalement composée de textes, comporte quatre chapitres. Le premier, intitulé Les Vies paralèlles d’Artuš Scheiner et qui est également le plus vaste, présente la carrière artistique de l’artiste. Artuš Scheiner (1863–1938) ne reçut pas de formation artistique officielle et, à partir de son baccalauréat jusqu’à ses trente-sept ans, il travailla comme fonctionnaire de d’État. Cependant, dès 1885, il commença à contribuer des dessins et séries dessinées à des journaux humoristiques et, dès ses premiers travaux, il savéra être un très habile figuraliste et excellent observateur, intéressé par les possibilités expressives du corps et du visage humains. En quelques années, le travail artistique de Scheiner atteignit un tel niveau qu’en plus de nombreux périodiques tchèques, il fut également invité à collaborer avec l’hebdomadaire allemand Lustige Blätter ou le journal hongrois (de langue allemande) Caviar. En même temps, l’artiste commença à s’établir alors dans le milieu tchèque comme illustrateur de livres capable de jolies réussites autant dans le domaine des romans humoristiques que dans celui de proses littéraires plus ambitieuses. Grâce à cela, en 1900, il put abandonner son poste de fonctionnaire et se dédier à plein temps à son travail artistique professionnel. Une des plus importantes collaborations pour la carrière à venir de Scheiner fut alors celle qu’il eut avec l’écrivain Václav Říha (Václav Tille de son vrai nom) sur le conte pour enfants Růženka et Bobeš [Knížka o Růžence a o Bobešovi] (1901). Celui-ci vit le jour en réaction aux débats d’alors sur l’insuffisante qualité des livres pour enfants et est jusqu’à ce jour considéré comme un des premiers exemples de livres pour enfants tchèques à avoir apporté une attention aussi soignée au texte autant qu’à sa présentation graphique. Scheiner accompagna le livre de dessins à la plume raffinés, fortement marqués par sa connaissance des illustrateurs

Urio. Et est enes ex explibeatum explacc atquibu scilicia nonsequam experiandis excerspe nihictis ex eum hita nonsectatem etur rest, optaspe dipsam et re, imagnis quis mo et vel ipsum, aris essed minihil luptaque est postius aute consequi invellique nam iduntur? Rero est, odisim explabo. Deliberibus nobisciae volores doloren re, cone dolupta spercia excepuda anglais et deditatiati l’esthétique art nouveau, tout endus constituant sit ea cus personnel sequi conseque nobis dolorro minum faceari un travail d’une haute qualité artistique. Le succès cusam nis dus eatur, totatus esà ce ex etque laboreprorro du livrefugia fut unsim des éléments contribuant Scheiner quiaecto blanim quidu beat arum illa poriatquia doles fut reçu, en 1902,volum au sein Cercle artistique Mánes. ullab iur? de Quibus ullaccus alita conconsidérablement – rem rem excepudam, L’éventail l’artiste s’élargit alors il endelesdes il mos magnimus evendicatur? conçut affiches, des costumes de théâtre, et prit part Gitisréalisations doluptatis ma quasper esequisimus earum lique à plusieurs sacrales. Cependant, il n’aborda nonsequi berrum que et et de omnisti ea pe simin pas la peinture et et l’illustration livresoribus resta son domaine net unt pratque volesti berchit mil ma ea destrum et et d’activité de prédilection. À la veille dedunt la Première Guerre alicimu scient di repra doluptat es quatiunt porem sint mondiale, il se qui consacra principalement à deux ut genres bien faceatur?: en milieu tchèque, il se spécialisa notamment distincts destios nististi denis que maximincommeOmnit illustrateur denullessimus contes pour enfants, avec des dessins tur amus expliqu idissed maione quam nihilitas dolupti ntincit appréciés par la critique pour leur sûreté artistique, leur style eatius dus est providu ciatem quae etur re psychologique cupti ipitio quo art nouveau hautement élaboré, la finesse iliberum, quos dicipsunt ium, ea id quaeceatem quid de leurs personnages et assent sa capacité à rendre de manière quam ra id untdes et volut et,oniriques aperume autant magnatemqui reium convaincante scènes que dramatiques et ped quam eruptur autdes utelivres numen sequidusandi doluptius ou comiques. (Certains question parurent par verum qui ad quisque quae eost,d’autres volorecus re etum la suitevoluptiis aux Etats-Unis, en France et dans pays.) En ratur adtemps, quis quasincit ab ipsum quaturde aut asimin etGustav quat même pour la maison d’édition Budapest harciatur si od etusament voluptis proérotiques. beatisquo blacesc Grimm, il illustra divers livres à motifs iendae La corum as changea anti cum radicalement rem cum sin est, ipsus placevolupitatur de Scheiner aut laciatecerio eos ut uscias etur? autour de la période delamenim la création de la Tchécoslovaquie Berorento quatemp orrupta musapeavant-gardistes nobisseque nes autonome (1918). Les nouvelles tendances doluptaaux temoditas eiur? étaient antipodes de sa nature d’artiste : ainsi, en 1919, sam faciend ellaceatae parum il quittaPoritatest le Cercle latquatem artistique Mánes et, vu par le prisme des eum fugitd’art istrum volestium est ad ut sa prores courants progressistes develis l’époque, placeearchiliqui devint volupti bustorit Cependant, quatem comnimusae sitasitem fuga.ne Enit, plus marginale. cette évolution sembla pasel explatquooutre maiossum eate aliquibus, magnihil’affecter mesure. Lasum création de la voloreris nouvelle république ciet, entre consequi dolorio remolor ehendis magnate mporum eut, autres, un impact positif sur le développement nonmarché eicabordu ernat. du livre tchèque et, bien que la jeune critique ait Caborro vendae cus. Fugitses as ad ut erum nonplutôt eu tendance à considérer travaux avecvoloris dédain, seque venturi tatinum quiae. Busam esequia Scheiner continua de compter parmilaborunda les illustrateurs lestibust plus quissendae. Nam remped quiatumpas nobisqui amet actifs et les mieux payés. Ilquam ne renouvela sa collaboration eiciditl’éditeur am voles et molut quiresta blacidemandé consequis simus voles alita avec Grimm, mais également dans dendes aecatis dis etallemande. quidel etum es œuvre inturescontinua ectotas a le milieudolesti éditorial de langue Son sinit elluptas ptiam, alia pratem iliae eos ad. à couvrir des commolu genres très variés et,con en plus de livres pour Rero est, odisim explabo. nobisciae voloenfants, de romans sociaux et deDeliberibus livres humoristiques, il res doloren re,westerns, cone dolupta spercia policiers dus excepuda illustra alorsditatiati aussi des des romans et des sit ea cus sequi conseque nobis dolorro minum faceari récits de science-fiction. cusam Le fugia sim nis dus eatur, totatus es ex et laboreprorro second chapitre, intitulé Kulihrášek, ami idéal quiaecto blanim volum qui beat arum illa poriatquia des enfants de Tchécoslovaquie, analyse le défi quedoles cette

318

Kulihrášek.indd 318

05.11.2021 8:25:52


série représenta pour l’artiste vieillissant. Dans ce cas aussi, Scheiner réagit à des impulsions issues de débats publics au sujet des livres pour enfants, concrètement aux reproches renouvelés de la Société des amis de la littérature pour la jeunesse selon lesquels il y aurait eu alors un manque de leporellos de qualité réalisés par des auteurs du pays. C’est ainsi qu’en 1926, il conçut un premier livre pour l’éditeur Gustav Voleský, intitulé Le Lutin Kulihrášek parmi les animaux [Trpaslíček Kulihrášek mezi zviřátky]. Scheiner étant un conteur-né, il ne se satisfit pas de dessiner une succession de scènes avec divers animaux vivant à proximité des hommes, mais décida de les montrer en interaction avec un personnage inédit : un lutin, héros du récit. Le leporello, paru en grand format, dans un design élégant, et accompagné de vers écrits par Marta Voleská (1905–1985), la fille de l’éditeur, fut bien accueilli tant par la Société des amis de la littérature pour la jeunesse que par la critique et par les lecteurs. Ainsi, treize suites autour du même protagoniste suivirent, avec des contenus mêlant édification et divertissement. Le monde fictif de Kulihrášek s’élargit peu à peu et la forme des livres prit de plus en plus celle de bandes dessinées – leurs auteurs ne franchirent jamais le pas vers l’utilisation de bulles de dialogues, leurs récits eurent cependant une structure de plus en plus complexe et leurs pages allèrent parfois jusqu’à être divisées en six cases. Certains épisodes de la série furent traduits en slovaque et en croate, Voleský se mit à vendre une marionnette de Kulihrášek et d’autres objets promotionnels, des adaptations dans d’autres médias virent le jour, et rapidement, d’autres livres illustrés et leporellos se mirent à apparaître sur le marché, inspirés par le succès Kulihrášek. La série populaire survécut sans mal à la crise économique mondiale et ne s’acheva dans des circonstances peu claires qu’en 1935, par son quatorzième épisode, qui annonçait pourtant d’autres suites. Le troisième chapitre, intitulé L’Œuvre littéraire de Marta Voleská, se concentre sur le coauteur de la série dédiée à Kulihrášek, dont les textes furent presque exclusivement liés à l‘œuvre de Scheiner. En plus des livres

mettant en scène Kulihrášek, ils créèrent ensemble plusieurs autres leporellos de conception semblable, et l’artiste illustra également le livre de brèves proses et de poèmes pour enfants de Voleská Soyons joyeux ! [Jen vesele!]. Après la mort de Scheiner, la maison d’édition Voleský, reprise par les fils de l’éditeur, tenta de revenir au personnage de Kulihrášek : deux livres scolaires divertissants auxquels participa Voleská virent ainsi le jour, mais – sans doute en partie à cause de l’implication d’un artiste différent – sans connaître le succès. Le quatrième chapitre du bloc d’introduction, À la recherche de la place de Scheiner et de Kulihrášek dans la culture tchèque, tente de décrire les métamorphoses dans le temps des opinions sur la production de l’artiste et sur son héros le plus connu. Après la prise de pouvoir par les communistes en Tchécoslovaquie (1948), Scheiner fut d’abord banni en tant que représentant de « goûts bourgeois décadents » et Kulihrášek fut mis en exemple comme prototype d’un style kitsch et de mauvais goût. La réception de certaines des illustrations de l’artiste évolua légèrement dès la seconde moitié des années 1950, puis après la chute du régime communiste (1989), quand plusieurs tentatives maladroites de rééditions de certaines aventures du lutin. Il semblerait que ce ne soit qu’à présent que le recul du temps commence à permettre un regard plus objectif sur l’œuvre de Scheiner et une appréciation de ses qualités évidentes dans le contexte de la culture populaire. Le second bloc du livre apporte les facsimilés de l’ensemble des récits de Kulihrášek, complétés par deux autres collaborations entre Artuš Scheiner et Marta Voleská dont le contenu et la forme demeurent très proches des aventures du lutin (Divík de la forêt [Divík z lesů] et Les Enfants, hourra, les soldats sont là ! [Sláva děti, vojáci jsou tady!]). Le troisième et dernier bloc du livre reprend un entretien avec Scheiner de 1933 et un article de Voleská paru à la même époque et dans lequel elle décrit son apport à la série. On trouvera là également des reproductions documentant la nature concrète de leur collaboration ainsi que d’autres éléments supplémentaires.

319

Kulihrášek.indd 319

05.11.2021 8:25:52


SUMMARY The book Kulihrášek: The Complete Adventures and the Story of Its Creators [Kulihrášek. Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců] presents the Czech picture book series about the elf Kulihrášek and its setting in the broader context of (primarily) Czech culture and, in a more detailed approach, in the context of the work of its creators – artist Arthur [Artuš] Scheiner and writer Marta Voleská. The introductory, primarily textual, part of the book consists of four chapters. The first and the most extensive is The Parallel Lives of Arthur Scheiner, which presents his artistic career. Arthur Scheiner (1863-1938) had no formal art education and worked as a civil servant from when he graduated from high school until he was thirty-seven. As early as 1885, however, he began contributing drawings and picture series to humor magazines. It was already evident from these works that he was a born figural painter and an excellent observer of the expressive possibilities of the human body and face. Within a few years, Scheiner’s artistic expression improved so much that, in addition to several Czech periodicals, the German weekly Lustige Blätter and the Hungarian (German-language) magazine Caviar expressed interest in working with him. At the same time, the artist began to establish himself in the Czech milieu as a book illustrator who deftly provided the visual accompaniment to both humorous novels and more ambitious prose. His talent enabled him to leave his clerical job in 1900 and devote himself entirely to a professional art career. His collaboration with the writer Václav Říha (alias Václav Tille) on the fairytale The Book of Sleeping Beauty and Aladdin [Knížka o Růžence a o Bobešovi] (1901) was crucial for Scheiner’s further artistic direction. It was created as a response to contemporary discussions regarding the lack of good quality children’s books and is still considered one of the first domestic examples of a children’s book that is exemplary in both literary and graphic terms. Scheiner accompanied the text with elaborate pen drawings, which demonstrate his knowledge of British illustrators and the Art Nouveau aesthetic of the time, but the result is nevertheless distinctive and artistically masterful. In part due to the book’s success, the artist was accepted into the prestigious, progressive, and influential Mánes Union of Fine Arts in 1902. The

artist’s scope expanded considerably during this time – he designed posters, theater costumes and even painted several works for sacral architecture. However, he never turned to free painting – book illustrations remained his primary artistic domain. In the period before the First World War, his creative work encompassed two distinctly different genres. In the Czech milieu, he specialized primarily in fairy tales. Readers and critics alike appreciated his artistic confidence, Art Nouveau verisimilitude, psychological sophistication of the characters, and ability to present dreamy, dramatic, and comic scenes equally convincingly. (Some of these books featuring his drawings were subsequently published in the USA, France, and elsewhere.) At the same time, however, the artist created illustrations for books with erotic themes for the Budapest publishing house of Gustav Grimm. Scheiner’s position changed significantly with the establishment of independent Czechoslovakia (1918). His artistic style did not fit in with the new avant-garde trends, and in 1919 he left the Mánes Union and found himself on the artistic periphery in relation to the progressive visual art of the time. However, he does not seem to have been personally affected by the situation. The establishment of the new republic had a positive impact on the development of the Czech book market, and Scheiner was still one of the most sought-after and best-paid illustrators, even though younger critics, in particular, were rather dismissive of his work. Although he did not renew his relationship with Grimm, German-language publishers were still interested in his illustrations. His work was very varied in terms of genre – in addition to fairy tales, social problem novels, and humorous books, he also illustrated westerns, detective stories, and science fiction. A new challenge for the aging author is explored in the second chapter, entitled Kulihrášek, the Czechoslovak Child’s Ideal Friend. Even in this case, Scheiner was also responding to the impulses of the contemporary public debate on children’s literature, specifically to the repeated complaints of the Society of Friends of Literature for Young People that there was a lack of quality children’s picture books by local authors on the market. In 1926, he created a book entitled Kulihrášek the Elf Among the Animals

320

Kulihrášek.indd 320

05.11.2021 8:25:52


[Trpaslíček Kulihrášek mezi zviřátky] for the publisher Gustav Voleský. Since Scheiner was a storyteller by nature, he wasn’t content with producing series of scenes featuring individual creatures living in proximity with humans. Instead, he drew each of them interacting with a newly created elf hero. The large-format picture book, which featured beautiful typographic design with verses by Marta Voleská (1905-1985), the publisher’s daughter, was warmly received by the Society of Friends of Literature for Young People and most other reviewers, as well as by readers. As a result, the first book was followed by thirteen others with the same central character, all of which combined educational and entertaining content. Kulihrášek’s fictional world gradually expanded, and the form of his stories increasingly resembled comic books. Although the creators never resorted to speech bubbles, their structure became more sophisticated, and the individual pages were sometimes divided into up to six panels. Some parts of the series were translated into Slovak and Croatian, and Voleský successfully sold a Kulihrášek puppet and other merchandise. The stories were adapted into other media, and soon several very similarly styled picture book series appeared on the market, clearly inspired by Kulihrášek’s success. The series survived the world economic crisis of the 1930s without much difficulty. However, it finally ended with the fourteenth volume under somewhat unclear circumstances in 1935, although it left open the possibility of a sequel. The third chapter, entitled The Literary Work of Marta Voleská, focuses on the co-author of the Kulihrášek series, whose published works are more or less exclusively connected to Scheiner’s works. In addition to the Kulihrášek series, they also created several similarly conceived picture books together, and the artist also illustrated the children’s book Just merrilly! [Jen vesele!] featuring short prose and poems by Voleská. After Scheiner’s death, the Voleský Publishing House, now run by his sons, attempted to revive Kulihrášek, which led to two entertainingly conceived textbooks, both of which Voleská contributed to. Both books – probably because of the involvement of another artist – fell into disuse, however. The fourth chapter of the introductory section, Searching for Scheiner’s and Kulihrášek’s Place in Czech Culture, attempts to describe how opinions about the artist’s work and his most famous hero have changed over time. With the rise of communism in Czechoslovakia (1948), Scheiner was dismissed entirely as a representative of decadent bourgeois taste and Kulihrášek as a prime example

of pandering kitsch. A revision of opinions on some of the artist’s illustrations took place in the second half of the 1950s. After the fall of communism (1989), there were even attempts to reissue several of Kulihrášek’s stories. Nevertheless, it seems that it is only now, with hindsight, that we can examine Scheiner’s work more objectively and appreciate its obvious qualities in the context of popular culture. The second, pictorial block contains reproductions of all the Kulihrášek stories, as well as two other collaborative works by Arthur Scheiner and Marta Voleská that are very closely related to the elf’s tales in content and form (Divík from the Woods [Divík z lesů] and Hurrah, Kids, the Soldiers are Here! [Sláva děti, vojáci jsou tu!]). The third, bonus section presents an interview with Scheiner from 1933 and an article by Voleská from the same period in which she describes her contributions to the series. In addition, this section includes reproductions of some surviving documents that describe the details of their collaboration and other bonus materials.

321

Kulihrášek.indd 321

05.11.2021 8:25:52


PODĚKOVÁNÍ V první řadě bych chtěl poděkovat své ženě Pavlíně za její podporu a za láskyplnou trpělivost, s níž přijala fakt, že jsem jí večer před spaním přestal zapáleně vyprávět o svých sekorovských objevech jen proto, abych plynule přešel ke stejně zarputilému líčení těch scheinerovských. Dále bych rád poděkoval Danušce Kovářové a Aleně Slavíkové, díky jejichž vstřícnosti je obraz Artuše Scheinera i Marty Voleské v této knize mnohem plastičtější, než by jinak byl. Mé další díky za pomoc při přípravě této publikace pak patří Šárce Belšíkové, Jaroslavu Blechovi, Pawłovi Adamu Dębkovi, Jennifer DeFelice, Zdeňku Drahošovi, Martinu Foretovi, Pavlu Herianovi, Jiřímu Hořavovi, Vilmě Hubáčkové, Radce Chlupové, Pavlu Jiráskovi, Petru Kalačovi, Veronice Karfusové, Peteru Karpinskému, Pavlu Kořínkovi, Lucii Kořínkové, Ondřeji Krchňákovi, Ondřeji Límovi, Michaele Lukášové, Jiřímu Mitáčkovi, Pavlu Muchkovi, Jeanu-Gaspardu Páleníčkovi, Alexandru Peroutkovi, Sabině Prokschové, Marcele Rusinko, Adamu Ruskovi, Radku Rytinovi, Jakubu Sedláčkovi, Jiřímu Scheinerovi, Michalu Smejkalovi, Mileně Strachové, Martinu Svobodovi, Jiřímu Šimonovi, Miroslavu Škvárovi, Filipu Tomášovi, Lucii Večerníkové, Noře Velkové, Jaroslavu Vlčkovi, Liboru Vodičkovi a Tomáši Winterovi. T. P.

322

Kulihrášek.indd 322

05.11.2021 8:25:52


Kulihrášek.indd 323

05.11.2021 8:25:52


Tomáš Prokůpek – A�tuš Scheiner – Ma�ta Voleská

KULIHRÁŠEK Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců

Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2021 jako svou 439. publikaci Publikace vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury (DKRVO, MK000094862). Studii napsal a svazek edičně uspořádal Tomáš Prokůpek Redakce Pavel Kořínek Jazyková redakce Lucie Kořínková Grafická úprava a obálka Michal Smejkal a Ondřej Lím – Studio Symbiont (www.symbiont.cz) Retuš, předtisková příprava ilustrací a sazba písmem Matter a SangBleu Kingdom Stará škola (www.staraskola.net) Na FSC papíře vytiskly Těšínské papírny, s. r. o., Lípová 1965, 737 01 Český Těšín Vydání první, 324 stran

ISBN 978-80-7470-375-1 Doporučená cena včetně DPH 999 Kč www.eshop.akropolis.info

Kulihrášek.indd 324

05.11.2021 8:25:53



Doporučená cena 999 Kč

KULI H R ÁŠEK

Tomáš Prokůpek — Artuš Scheiner — Marta Voleská

Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců

9 78 8 074

70 3751

Obrázkové knížky o Kulihráškovi patřily mezi válkami k nejoblíbenější četbě československých školáků. Doboví pedagogové oceňovali verše Marty Voleské (1905–1985), hlavní kouzlo knížek ale spočívalo v kresbách Artuše Scheinera (1863–1938), jehož tvorba s kořeny v secesní estetice se na čas stala synonymem pro ideální výtvarný doprovod pohádkového žánru. Tato publikace přináší vůbec první důkladnou studii o Scheinerově životě a díle a současně jako reprint kompletní soubor všech Kulihráškových příběhů.


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.